Úkazy

Na večerní obloze se objevuje dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS, která by v následujících večerech mohla být jednou z nejjasnějších komet

V posledních letech se na české a slovenské obloze objevují četněji polární záře. Není to ovšem nic neobvyklého, je to důsledek sluneční aktivity, která pravidelně kolísá s periodou zhruba 11 let. Díky moderním technologiím je dnes mnohem slabší zjistit relativně včas, zda se nad naším územím neodehraje další takový podmanivý úkaz. Slouží k tomu tzv. monitory polárních září, které jsou dostupné na internetu, ale i v mobilních aplikacích. Jaké informace na těchto monitorech bychom měli sledovat, abychom nepřišli o další polární záři? O tom i dalších zajímavostech souvisejících s polárními zářemi pojednává krátké video Fyzikálního ústavu v Opavě z cyklu Minutky z vesmíru.

Vo štvrtok 12. septembra krátko po 21. hodine sa nad východným Slovenskom objavila jasná polárna žiara. Vzhľadom na veľkú oblačnosť na väčšine Slovenska (a Česka), ktorá vzápätí priniesla aj silné prehánky a v súčasnosti aj záplavy, bolo pozorovanie tejto polárnej žiary naozaj vzácne.

Ve středu 18. září 2024 v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale velmi dobře viditelné.  Pro jeho pozorování budeme mít příznivé pozorovací podmínky – Měsíc bude zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu.

V souvislosti s dnešním úplňkem, který nastane ve 20:28 SELČ, se setkáváme s podivnou formulí „modrý úplněk“ (z angl. „blue moon“). Pojem ale nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že v průběhu astronomického období definovaným daty jeho začátkem a koncem nastávají vzácně hned 4 úplňky, obvykle totiž bývají jen 3.

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane v nocích na pondělí 12. a úterý 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Pozorování doplní vzácná konjunkce jasných planet Jupiteru a Marsu.  

V noci z pátka 21. na sobotu 22. června nás čeká vůbec nejjižněji (nejníže nad obzorem) položený úplněk roku. Měsíc dosáhne fáze úplňku ve 3:10 SELČ a jen o dvě hodiny dříve bude kulminovat nad jižním obzorem. Neboť úplněk proběhne jen asi 28 hodin po letním slunovratu a v té době se bude navíc Měsíc nacházet prakticky na nejjižnějším bodu své dráhy, z našeho území tak bude pozorovatelný jeden z nejníže položených úplňků na další téměř dvě desetiletí.

V noci na dnešek byla z Česka a Slovenska pozorovatelná mrazivě krásná noční svítící oblaka (zkratka NLC – z anglického Noctilucent Clouds). Úkaz se nejčastěji objevuje na naší obloze v týdnech okolo letního slunovratu, který nastane za necelý týden. Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 kilometrů nad Zemí, a to v důsledku nabalování ledu na částice zejména meteorického prachu vysoko v mezosféře. Díky tomu, že je tato oblačnost velice řídká, ve dne ji nespatříme a musíme čekat, až zapadne Slunce, které ji nasvítí zespod v době soumraku nebo rozbřesku.

Na letní večerní obloze nízko nad severozápadním obzorem můžeme v následujících měsících vyhlížet periodickou kometu 13P/Olbers. Kometa se do vnitřní části Sluneční soustavy vrátila po dlouhých 69 letech. Díky své dráze a úhlově malému pohybu po obloze se bude do konce července nabízet prakticky neustále ve stejném směru i výšce nad obzorem – okolo 23. hodiny ve výšce asi 10° nad oblastí severozápadního obzoru. Pouhýma očima ji nespatříme, dá se však vyhlížet už malými dalekohledy, například triedry, jako rozmazaný objekt putující v následujících měsících postupně napříč souhvězdími Vozky, Ryse, Velké Mědvědice a Malého Lva.