Author: Petr Horálek

Vo štvrtok 12. septembra krátko po 21. hodine sa nad východným Slovenskom objavila jasná polárna žiara. Vzhľadom na veľkú oblačnosť na väčšine Slovenska (a Česka), ktorá vzápätí priniesla aj silné prehánky a v súčasnosti aj záplavy, bolo pozorovanie tejto polárnej žiary naozaj vzácne.

Ve středu 18. září 2024 v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale velmi dobře viditelné.  Pro jeho pozorování budeme mít příznivé pozorovací podmínky – Měsíc bude zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu.

V souvislosti s dnešním úplňkem, který nastane ve 20:28 SELČ, se setkáváme s podivnou formulí „modrý úplněk“ (z angl. „blue moon“). Pojem ale nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že v průběhu astronomického období definovaným daty jeho začátkem a koncem nastávají vzácně hned 4 úplňky, obvykle totiž bývají jen 3.

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane v nocích na pondělí 12. a úterý 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Pozorování doplní vzácná konjunkce jasných planet Jupiteru a Marsu.  

Na letní večerní obloze nízko nad severozápadním obzorem můžeme v následujících měsících vyhlížet periodickou kometu 13P/Olbers. Kometa se do vnitřní části Sluneční soustavy vrátila po dlouhých 69 letech. Díky své dráze a úhlově malému pohybu po obloze se bude do konce července nabízet prakticky neustále ve stejném směru i výšce nad obzorem – okolo 23. hodiny ve výšce asi 10° nad oblastí severozápadního obzoru. Pouhýma očima ji nespatříme, dá se však vyhlížet už malými dalekohledy, například triedry, jako rozmazaný objekt putující v následujících měsících postupně napříč souhvězdími Vozky, Ryse, Velké Mědvědice a Malého Lva.

V nocích z pátka na sobotu a ze soboty na neděli jsou šance k zaznamenání či i spatření polárních září ze středních zeměpisných šířek, tedy i z Česka a Slovenska. Důvodem je bouřlivá aktivita Slunce, které za poslední den vyprodukovalo 10 silných erupcí zejména z aktivní oblasti AR 3664, která je v těchto dnech namířena směrem k Zemi. Oblaky plazmatu by měly zasáhnout naši planetu v průběhu pátečních nočních hodin a způsobit geomagnetické bouře trvající pravděpodobně přes celý víkend.

Zatímco obvykle se ve velkém mluví o úplňku, je-li na své protáhlé dráze v té době Měsíc blíže a nastává úhlově větší, lidově „superúplněk“ (odborně úplněk v přízemí), v sobotu se dočkáme opačného případu: Měsíc bude během úplňku blízko bodu odzemí. Úplněk nastane v sobotu 24. února ve 13:31 SEČ (z našeho území ještě pod obzorem, vyjde zhruba o čtyři hodiny později). V té době se již bude nacházet na své dráze blízko odzemí, tedy téměř nejdál od naší planety. V průběhu noci na neděli tedy uvidíme úhlově nejmenší úplněk v roce.

Na večerní i na ranní obloze lze nyní v souhvězdí Ještěrky pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa se v následujících týdnech pozvolna přesune výhradně na večerní oblohu a bude pozorovatelná až do konce dubna malými triedry, na tmavé obloze dokonce na hranici viditelnosti pohýma očima. Kometa je také známá svými častými výbuchy (tzv. outbursty) z důvodu překotné kryovulkanické aktivity na jejím jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že kometa i v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná snáze i očima. Nejlepší období pro její pozorování nastane v březnu a v první polovině dubna, kdy ji najdeme v malých dalekohledech, jak se pozvolna pohybuje souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana.