Author: Petr Horálek

Na noční obloze lze v následujících měsících nejlépe pozorovat Saturn, snad nejkrásnější planetu Sluneční soustavy. Vychutnat si ji mohou majitelé hvězdářských dalekohledů, anebo návštěvníci veřejných hvězdáren, na kterých odborníci planetu ukazují ve velkých přístrojích. Saturn je vizuálně podmanivý především rozsáhlými prstenci, které vypadají jako jasná obruč okolo kotoučku samotné planety. Prstence jsou přitom známy jen asi 400 let.

V pondělí okolo oběda nastane velmi nezvyklý úkaz na denní obloze, který by si mohli vychutnat zkušenější majitelé malých dalekohledů. Na denní obloze (v případě přízně počasí) bude pozorovatelný tzv. zákryt Venuše Měsícem.

Na ranní obloze v pátek 28. srpna nastane zatmění Měsíce, které bude pozorovatelné i z České republiky. Půjde o velmi výrazné částečné zatmění a z našeho území jej budeme moci pozorovat nízko nad obzorem již za pokročilého svítání. Na pozorování je potřeba si vybrat místo s co nejvíce odkrytým jihozápadním obzorem, kde se bude Měsíc v době úkazu nacházet.

Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav. V tuzemsku bude pozorování úkazu zprostředkovávat řada veřejných hvězdáren. S příchodem noci pak začnou být pozorovatelné meteory z meteorického roje Perseid, který vrcholí právě ze středy 12. na čtvrtek 13. srpna. Roj bude mít ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude svým svitem rušit noční oblohu.

V průběhu června budeme moci na pozdní večerní obloze za soumraku nízko nad severozápadem vyhlížet v těsné úhlové blízkosti Venuši a Jupiter, nejjasnější planety Sluneční soustavy. Nejtěsněji se vůči sobě budou jevit v úterý 9. června, kdy je bude dělit jen přibližně jeden a půl úhlového stupně. Červen je také měsíc, v němž se za soumraku i za úsvitu mohou zejména nízko nad severním oborem objevovat pozoruhodná noční svítící oblaka.

V sobotu 18. dubna 2026 se Josefu Kujalovi z Astronomické společnosti v Hradci Králové a Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě podařilo zachytit ojedinělý jev: Pád velmi jasného meteoru před ohonem komety C/2025 R3 PanSTARRS. Šlo o druhý tzv. bolid té noci, už o několik hodin dříve byl široce nad českým územím pozorovaný jiný bolid. Zachytit tento úkaz přímo před kometou je ale statisticky velmi vzácné.

Každoročně okolo 22. dubna vrcholí meteorický roj Lyrid, jehož mateřskou kometou je C/1861 G1 (Thatcher). Roj nemá příliš vysokou aktivitu, obvykle okolo 18 meteorů v hodině (vzácně ale může krátkodobě vystoupat nad 90 za hodinu, jako tomu bylo například v letech 1922 nebo 1982). V roce 2026 má velmi dobré pozorovací podmínky, protože při jeho pozorování nebude příliš rušit svým svitem Měsíc, který by jinak slabší meteory přezářil. Vysoká aktivita roje se ale neočekává.

Na ranní obloze v souhvězdí Pegasa je možné už malým dalekohledem vyhlížet zjasňující kometu C/2025 R3 (PanSTARRS). Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, přibližně do 21. dubna. Každý další den přitom zjasňuje a je vysoce pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima pro zkušené pozorovatele. Nezkušení by ji ale měli velmi snadno objevit v malých přístrojích, jako jsou turistické triedry nebo divadelní kukátka.