Ve středu 18. září 2024 uvidíme v časných ranních hodinách částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale rozhodně očima velmi pěkně pozorovatelné.  Navíc jej budou provázet dobré pozorovací podmínky a úkaz bude krásně vidět pouhýma očima. Během tohoto zatmění bude Měsíc zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu.

Jak vzniká zatmění Měsíce?

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. Ani během úplného zatmění Měsíc z oblohy nezmizí, protože na jeho povrch dopadají dlouhovlnné (červené) paprsky slunečního světla lámané do vnitřku zemského stínu naší atmosférou. Na Měsíc tak v podstatě putují červánky z celého obvodu Zeměkoule. Pokud je ale zemská atmosféra znečištěna například velkým množstvím sopečného prachu, sluneční záření je ve velké míře v zemské atmosféře pohlceno a Měsíc je pří zatmění výrazně tmavší než obvykle.

Jak proběhne zatmění 18. září 2024?

Před samotným zatměním budeme pozorovat celou noc klasický úplněk, který bude západně od Měsíce doprovázet i výrazná planeta Saturn. Až v časných ranních hodinách se Měsíc přiblíží nejdříve k zemskému polostínu a ve 2 hodiny 14 minut SELČ oficálně začne polostínové zatmění Měsíce. Tento moment ale očima pozorovatelný není, takže budeme muset počkat, dokud se Měsíc nepřiblíží k plnému zemskému stínu. Očima rozeznatelného potemnění Měsíce z jeho horního okraje si povšimneme až před 4. hodinou ranní. Měsíc bude vypadat, jakoby byl shora začazený černým kouřem. Jev bude sílit a ve 4 hodiny 12 minut SELČ začne částečné zatmění Měsíce. V to době najdeme našeho kosmického souputníka okolo 20° nad jihozápadním obzorem. Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta měsíčního disku, nastane ve 4 hodiny 44 minut. Měsíc najdeme v rámci česko-slovenského území ve výšce okolo 15° nad západo-jihozápadním obzorem. Jen 3° východně od měsíčního kotouče najdeme v dalekohledu planetu Neptun a 9° západně očima viditelný Saturn. Vysoko nad jižním a jihovýchodním obzorem se v zimních souhvězdích budou nacházet planety Jupiter (v Býku) a Mars (v Blížencích).  Částečné zatmění Měsíce končí v 5 hodin 15 minut SELČ, kdy už také bude svítat. Celé částečné zatmění potrvá 1 hodinu 3 minuty. Po této fázi úkazu bude Měsíc pozvolna vystupovat i ze zemského polostínu a klestat k západnímu obzoru. Stále ještě bude z pravého okraje mírně tmavší a vizuálně se bude polostínové zatmění dát sledovat ještě asi 20 minut, tedy do cca 5 hodin 35 minut SELČ. V úplně celém průběhu proběhne zatmění nad obzorem jen v západní polovině Čech, nicméně jeho nejvýraznější část (částečné zatmění a očima viditelné fáze polostínového zatmění) bude pozorovatelná všude v Česku i na Slovensku.

Průběh zatmění nad Českem a Slovenskem

Začátek polostínové fáze *	02 hod 41 min 02 s SELČ
Začátek částečného zatmění	04 hod 12 min 48 s SELČ
Maximální fáze zatmění (8,5 %)	04 hod 44 min 10 s SELČ
Konec částečného zatmění	05 hod 15 min 35 s SELČ
Konec polostínové fáze *	06 hod 47 min 18 s SELČ
Západ Měsíce (Praha)	06 hod 52 min SELČ

* tato fáze není očima ani fotograficky pozorovatelná

Zatmění „superúplňku“

A nejen to: V době, kdy bude probíhat zatmění, budeme zároveň pozorovat jeden z úhlově největších úplňků v roce. Jen necelých 11 hodin po maximu zatmění se Měsíc octne nejblíže k Zemi, a to na vzdálenost 357 283 km. V té době už bude pod obzorem, ale v době úkazu už bude k Zemi dostatečně blízko na to, abychom pozorovali jeden z úhlově největších úplňků v roce. Na mnoha zpravodajských portálech tedy jistě zazní, že spatříme „zatmění superúplňku“.

Ovšem pozor, „superúplněk“ nebo „superměsíc“ není ani astronomický pojem. Jde jen lidové vyjádření úhlově největšího úplňku v roce, který je ale stále jen asi o 15 procent větší než ten úhlově nejmenší v roce (tedy o tloušťku párátka drženého při natažené paži co nejdál od očí). To, co ovšem vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem. Optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc „obrovský“. Nenechte si tedy ujít zejména západ tohoto částečně zatmělého úplňku, nad obzorem by se mohl jevit velký.

Jak úkaz pozorovat?

Na pozorování zatmění Měsíce není zapotřebí žádná speciální výbava – úkaz je pozorovatelný volnýma očima i bez dalekohledu. Pokud ale budete mít po ruce malý dalekohled, například triedr, bude možné si lépe prohlédnout měsíční krátery a odhalit, že část Měsíce ponořená v zemském stínu není zcela tmavá, neboť i do této části dopadají slabé paprsky slunečního světla lámané v zemské atmosféře.

Pokud nebude úplně jasno a obloha se přeci jen v průběhu pozorování pokryje jemnou vrstvou oblačnosti (nebude-li tedy úplně zataženo), pořád lze úkaz pozorovat. Dokonce samotné oblaky přecházející před Měsícem mohou vytvořit zajímavé jevy, neboť rozptylují Měsíční záření na kapičkách vody či krystalkách ledu, z nichž jsou tvořeny, což obvykle přináší podmínky například pro vznik hala kolem Měsíce, atmosférickou korónu a podobně. S částečně ukousnutým Měsícem bude takový přechod řídkého oblaku činit podívanou ještě dramatičtější a jednoznačně nesmírně fotogenickou.

Fotogenické je i načasování zatmění: Měsíc bude v době úkazu už poměrně nízko nad obzorem. Pokud počasí dovolí, stojí za to si dopředu naplánovat fotografování tak, aby Měsíc zapadal například za hradem, vzdáleným stromem, štíty hor a podobně. Kompozice se vzdáleným objektem na obzoru může přinést velmi podařený fotografický úlovek!

Interaktivně: Jaké bude počasí?
(originální stránka VentuSky.com)

Interaktivní mapa vývoje a předpovědi počasí (originální stránka VentuSky.com) vám umožní již několik dní před úkazem odhadnout, kde budou nejlepší pozorovací podmínky. Důležitý je jak vývoj oblačnosti, tak případné srážky (zda přecházející oblačnost bude i s deštěm). Pakliže bude na nebi zejména oblačnost vysoká, zatmění bude přes mraky pozorovatelné alespoň neostře (a mohou se objevit i fotogenické halové jevy). V průběhu úkazu pak pomůže pro ověření aktuální situace Satelit (pátá položka shora).

Další informace a zajímavé odkazy

• Kniha Tajemná zatmění (2018, nakl. Albatros)
• Interaktivní mapa zatmění Měsíce 18. září 2024
• ShadowAndSubstance – animace nejbližších zatmění po celém světě
• Eclipse.gsfc.NASA.gov – informace o zatměních na stránkách NASA