Úkazy

Vo štvrtok 12. septembra krátko po 21. hodine sa nad východným Slovenskom objavila jasná polárna žiara. Vzhľadom na veľkú oblačnosť na väčšine Slovenska (a Česka), ktorá vzápätí priniesla aj silné prehánky a v súčasnosti aj záplavy, bolo pozorovanie tejto polárnej žiary naozaj vzácne.

Ve středu 18. září 2024 v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale velmi dobře viditelné.  Pro jeho pozorování budeme mít příznivé pozorovací podmínky – Měsíc bude zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu.

V souvislosti s dnešním úplňkem, který nastane ve 20:28 SELČ, se setkáváme s podivnou formulí „modrý úplněk“ (z angl. „blue moon“). Pojem ale nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že v průběhu astronomického období definovaným daty jeho začátkem a koncem nastávají vzácně hned 4 úplňky, obvykle totiž bývají jen 3.

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane v nocích na pondělí 12. a úterý 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Pozorování doplní vzácná konjunkce jasných planet Jupiteru a Marsu.  

V noci z pátka 21. na sobotu 22. června nás čeká vůbec nejjižněji (nejníže nad obzorem) položený úplněk roku. Měsíc dosáhne fáze úplňku ve 3:10 SELČ a jen o dvě hodiny dříve bude kulminovat nad jižním obzorem. Neboť úplněk proběhne jen asi 28 hodin po letním slunovratu a v té době se bude navíc Měsíc nacházet prakticky na nejjižnějším bodu své dráhy, z našeho území tak bude pozorovatelný jeden z nejníže položených úplňků na další téměř dvě desetiletí.

V noci na dnešek byla z Česka a Slovenska pozorovatelná mrazivě krásná noční svítící oblaka (zkratka NLC – z anglického Noctilucent Clouds). Úkaz se nejčastěji objevuje na naší obloze v týdnech okolo letního slunovratu, který nastane za necelý týden. Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 kilometrů nad Zemí, a to v důsledku nabalování ledu na částice zejména meteorického prachu vysoko v mezosféře. Díky tomu, že je tato oblačnost velice řídká, ve dne ji nespatříme a musíme čekat, až zapadne Slunce, které ji nasvítí zespod v době soumraku nebo rozbřesku.

Na letní večerní obloze nízko nad severozápadním obzorem můžeme v následujících měsících vyhlížet periodickou kometu 13P/Olbers. Kometa se do vnitřní části Sluneční soustavy vrátila po dlouhých 69 letech. Díky své dráze a úhlově malému pohybu po obloze se bude do konce července nabízet prakticky neustále ve stejném směru i výšce nad obzorem – okolo 23. hodiny ve výšce asi 10° nad oblastí severozápadního obzoru. Pouhýma očima ji nespatříme, dá se však vyhlížet už malými dalekohledy, například triedry, jako rozmazaný objekt putující v následujících měsících postupně napříč souhvězdími Vozky, Ryse, Velké Mědvědice a Malého Lva.

V nocích z pátka na sobotu a ze soboty na neděli jsou šance k zaznamenání či i spatření polárních září ze středních zeměpisných šířek, tedy i z Česka a Slovenska. Důvodem je bouřlivá aktivita Slunce, které za poslední den vyprodukovalo 10 silných erupcí zejména z aktivní oblasti AR 3664, která je v těchto dnech namířena směrem k Zemi. Oblaky plazmatu by měly zasáhnout naši planetu v průběhu pátečních nočních hodin a způsobit geomagnetické bouře trvající pravděpodobně přes celý víkend.

Po dlhej jarnej prestávke, keď od ukončenia činnosti meteorického roja Kvadrantíd začiatkom januára nebol v činnosti žiadny meteorický roj, sa v týchto dňoch začína aktivita Lyríd. Nebeské divadlo môžeme pozorovať do 25. apríla, jeho maximum nastane 22. apríla 2024.

V pondělí 8. dubna 2024 nastalo nad územím Mexika, USA a Kanady dlouho avizované úplné zatmění Slunce. Úkaz pozorovaly stamiliony pozorovatelů z celého světa. V průběhu tohoto na některých místech více jak 4minutového slunečního zatmění se na obloze kromě sluneční koróny daly pozorovat (či alespoň fotograficky zaznamenat) všechny jasné planety Sluneční soustavy a také kometa 12P/Pons-Brooks. Velkým překvapením se pro astronomy i fotografy stala druhá kometa, která byla objevena jen několik hodin před samotným úkazem na družicových snímcích, pozorovatelná byla jen několik hodin a nad Sluncem se poté zcela vypařila. Tuto kometu s označením SOHO-5008 zachytil i Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, který se úkaz vydal pozorovat do mexického Duranga.