sobota, 2 decembra, 2023
AktualityČlánkyÚkazy

V pondělí 16. května nastane zatmění Měsíce

Částečné zatmění Měsíce. Zdroj: Pixabay (volně šiřitelné ke komerčnímu užití).
Částečné zatmění Měsíce. Zdroj: Pixabay (volně šiřitelné ke komerčnímu užití).

V pondělí 16. května 2022 časně ráno nastane zatmění Měsíce, které bude viditelné v jeho částečné fázi i z Česka a Slovenska, a to během svítání nízko nad jihozápadním obzorem. Zatmění bude jako úplné pozorovatelné v západní Evropě, Atlantiku, ze severní a jižní Ameriky a části Pacifiku. Nejlepší podmínky budou v jižní Americe, kde se úkaz odehraje v nadhlavníku. Vědci předpokládají, že vzhled úkazu bude výrazně ovlivněn prachem ze sopky Tonga, jejíž mohutná erupce nastala letos 15. ledna v jižním Pacifiku.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastane maximálně 5 měsíčních zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění), ale to je nesmírně vzácné: naposledy se tak stalo v roce 1879 a znovu až v roce 2132. Že k zatmění Měsíce nedochází při každém úplňku, je způsobeno sklonem dráhy Měsíce vůči rovině zemské dráhy. Tato odchylka činí přibližně  5°, a protože zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°, Měsíc zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Typy měsíčních zatmění. Zdoj: Tajemná zatmění, Petr Horálek/FÚ v Opavě.
Typy měsíčních zatmění. Zdoj: Tajemná zatmění, Petr Horálek/FÚ v Opavě.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jakoby někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v zemském stínu. Právě to je případ pondělního zatmění.

Pondělní úkaz začne už ve 3:32 SELČ očima nepozorovatelným polostínovým zatměním. Zrakem si potemnění Měsíce všimneme až po 4. hodině, kdy se začne zdát, jako by byl Měsíc z levého okraje poněkud začazen černým kouřem. V té době najdeme našeho kosmického souputníka nízko nad jihozápadním obzorem a na opačné straně oblohy už bude pozvolna svítat. Potemnění bude sílit a ve 4:28 SELČ začne částečné zatmění Měsíce. Měsíc ovšem bude klesat k obzoru a obloha velice výrazně světlat, takže barev v zemském stínu si už nepovšimneme. Nejvíce z úkazu na česko-slovenském území budou mít Západočeši, kterým zatmělý úplněk zapadne za obzor jen krátce před začátkem úplného zatmění (které začíná v 5:29 SELČ). Krásné by mohly být zejména kompoziční fotografie částečně zatmělého Měsíce s architektonickými památkami na obzoru, tak si to přeci jen nenechte ujít.

Viditelnost zatmění Měsíce 16. května 2022 ve světě. Zdroj: In-the-sky.org
Viditelnost zatmění Měsíce 16. května 2022 ve světě. Zdroj: In-the-sky.org

V rámci Evropy fázi úplného zatmění uvidí na ještě tmavé obloze na západě Francie, ve Španělsku, v Portugalsku nebo na přidružených ostrovech v Atlantiku (například na Azorských či Kanárských ostrovech). V plné kráse bude pozorovatelné zejména z amerického kontinentu.

Vědci předpokládají, že na vzhledu tohoto zatmění Měsíce by se mohl významně projevit prach ze silné erupce sopky Hunga Tonga z 15. ledna 2022 v jižním Pacifiku, a to zejména v době úplného zatmění (které žel už u nás neuvidíme). Během zatmění Měsíce totiž náš kosmický soused procházející zemským stínem odráží slabé sluneční záření procházející zemskou atmosférou (a lámané směrem do vnitřku stínu). Pokud je atmosféra zakalená nějakým prachem, na Měsíc dopadá slunečních paprsků mnohem méně a zatmění je výrazně tmavší. Během lednové erupce se dostalo do výšky přes 30 kilometrů nad zemský povrch několik stovek tisíc kilogramů sopečného popela, který stále cirkuluje vysoko v atmosféře zejména nad jižní zemskou polokoulí, kde jsou nyní každý den pozorovatelné syté karmínové soumraky a rozbřesky způsobené rozptylem slunečního záření na vysoko položeném sopečném prachu. Právě v jižní části zemského stínu se bude Měsíc pohybovat, což vědce vede k domněnce, že úkaz bude opravdu velmi tmavý. Naposledy sa taková významná událost odehrála v roce 1991, kdy vybuchla filipínská sopka Pinatubo. Následovala zatmění Měsíce v letech 1993, která byla nejtmavší v novodobé historii.

Noční obloha a silný poerupční soumrak nad pouští Atacama. Foto: Tomáš Slovinský.
Noční obloha a silný poerupční soumrak nad pouští Atacama. Foto: Tomáš Slovinský.

Další zatmění Měsíce viditelné z Česka a Slovenska nastane na státní svátek 28. října příštího roku v pozdních večerních hodinách a bude rovněž částečné. Úplného zatmění Měsíce viditelného z Česka i Slovenska se dočkáme až 7. září 2025. Podrobnosti najdete také v knize Tajemná zatmění.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Kniha Tajemná zatmění (nakl. Albatros, 2018)
[2] Pozoruhodné a vzácné úkazy v roce 2022
[3] Spaceweather.com z 9. května 2022

Kontakty a další informace:

Bc. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO!  a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 734 268 124

Zdielaj článok

Petr Horálek

Petr Horálek (*1986) je český astrofotograf, kreslíř, spisovatel, cestovatel, astronom, popularizáor astronomie, český delegát Mezinárodní Asociace pro Temné nebe a první český Fotovyslanec Evropské jižní observatoře. Jeho snímky byly několikrát vybrány jako prestižní Astronomický snímek týdne ESO nebo Česká astrofotografie měsíce. Pracuje ve Fyzikálním ústavu v Opavě.