Ocenenia a Rozhovory

Hoci nebeské úkazy pozoruje od detstva, intenzívnejšie sa začal venovať astronómii len pred pár rokmi. Spod kupoly prenosného planetária prináša zážitok z nočnej oblohy rôznym skupinám, od škôlkarov až po dospelých. Do sveta astrofotografie ho priviedlo poznanie, že zrkadlovka zachytí oveľa viac z hviezdnej oblohy ako ľudské oči. Odvtedy tú krásu zachytáva a zdieľa na prekrásnych fotkách v zmysle hesla “Astronómia pre všetkých”. Jedinečný astrofotograf a popularizátor, Tomáš Slovinský.

Chcel sa živiť astronómiou, jej štúdium však predčasne vzdal a dal prednosť svojim koníčkom. Dlhé roky len pasívne sledoval svet astronómie. Až rozmach internetu mu umožnil veľký návrat. Desaťročia zabudnutá túžba po objavovaní sa opäť vynorila, trpezlivosť a vytrvalosť mu nakoniec priniesli úspech. Pátra po asteroidoch v archívoch profesionálnych observatórií a stráca pritom pojem o čase. Popritom spovedá talentovaných astronómov z celého sveta a predstavuje ich výnimočné výkony. Objaviteľ planétok a autor rozhovorov, ktoré môžu inšpirovať, Štefan Kürti.

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě a prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který vedl k potvrzení Einsteinovy obecné teorie relativity. Lidé tak po více jako 100 letech mohou poprvé zhlédnout, jak tento úkaz vypadal v barvách a jaké nezvyklé jevy obklopovaly zakryté Slunce.

Dnešná Astronomická snímka dňa NASA (APOD) ma opäť slovenského autora. Snímku s názvom „A little like Mars“ (Malý ako Mars) odfotil slovensky fotograf Robert Barsa. Na snímke je nočná obloha južnej pologule odfotená z puste Atacama v Čile, prezentovaná na panoráme s nezvyklou projekciou typu „malá planéta“, čo vďaka kompozícii vyzerá, ako by snímka bola odfotená z Marsu. Na snímke dominuje jasne súhvezdie Oriónu s farebnými hmlovinami, najjasnejšie hviezdy nočnej oblohy Sírius a Canopus, vpravo sú tiež dve malé galaxie – Magellanovy oblaky, viditeľne iba z južnej pologule.  Skutočný Mars je na snímke tiež – vľavo dole. NASA snímkou upozorňuje na nedávny úspech „dobytia“ Marsu sondou Perseverance.

Ve čtvrtek 4. března 2021 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „Mars in Taurus“ (Mars v Býku), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl během tvrdého lockdownu v České republice na chatě na Ústupkách u Sečské přehrady. Ukazuje hvězdné pole v souhvězdí Býka a Persea, jemuž dominuje jasná planeta Mars, kterou doplňují hvězdokupy Plejády a Hyády, mlhovina „Kalifornie“ a oblaky mezihvězdné látky. Snímek upozorňuje na skutečnost, že právě dnes, 4. března 2021, 26 minut po půlnoci, byla planeta Mars úhlově nejblíže k hvězdokupě Plejády na dalších 17 let.

V decembri, počas vzostupu druhej vlny vírusu covid-19 sa Slovák Tomáš Slovinský spolu s Čechmi Petrom Horálkom, Mariánom Runkasom a Josefom Kujalom vydali za koronou. Nie tou toľko spomínanou v médiach. Za tou “skutočnou” – slnečnou, ktorú pozorujeme už po celé generácie. Za expedíciou až do Chile stojí obrovské sklamanie, no i nesmierny úspech v podobe Astronomickej snímky dňa NASA dňa 25. januára 2021 slovenského astrofotografa Tomáša Slovinského. Aké je to vydať sa na opačný koniec sveta za úkazom, aké obrovské sklamanie zažili, no i to, aké nezabudnuteľné chvíle majú za sebou a ako vznikala fotografia?

Na Nový rok, 1. ledna 2021, publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne s názvem fotografii „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól), jehož autory jsou Petr Horálek a Josef Kujal. Snímek vznikl během expedice za úplným zatměním Slunce 14. prosince 2020 do Chile za podpory Fyzikálního ústavu SU v Opavě a mezinárodního projektu Solar Wind Sherpas Univerzity na Havaji. Ukazuje hluboké pole v okolí jižního nebeského pólu, kterému dominují tři galaxie – úsek naší Mléčné dráhy a dvě satelitní galaxie, tzv. Magellanova oblaka.