Úkazy

V souvislosti s dnešním úplňkem, který nastane ve 20:28 SELČ, se setkáváme s podivnou formulí „modrý úplněk“ (z angl. „blue moon“). Pojem ale nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že v průběhu astronomického období definovaným daty jeho začátkem a koncem nastávají vzácně hned 4 úplňky, obvykle totiž bývají jen 3.

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane v nocích na pondělí 12. a úterý 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Pozorování doplní vzácná konjunkce jasných planet Jupiteru a Marsu.  

V noci z pátka 21. na sobotu 22. června nás čeká vůbec nejjižněji (nejníže nad obzorem) položený úplněk roku. Měsíc dosáhne fáze úplňku ve 3:10 SELČ a jen o dvě hodiny dříve bude kulminovat nad jižním obzorem. Neboť úplněk proběhne jen asi 28 hodin po letním slunovratu a v té době se bude navíc Měsíc nacházet prakticky na nejjižnějším bodu své dráhy, z našeho území tak bude pozorovatelný jeden z nejníže položených úplňků na další téměř dvě desetiletí.

V noci na dnešek byla z Česka a Slovenska pozorovatelná mrazivě krásná noční svítící oblaka (zkratka NLC – z anglického Noctilucent Clouds). Úkaz se nejčastěji objevuje na naší obloze v týdnech okolo letního slunovratu, který nastane za necelý týden. Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 kilometrů nad Zemí, a to v důsledku nabalování ledu na částice zejména meteorického prachu vysoko v mezosféře. Díky tomu, že je tato oblačnost velice řídká, ve dne ji nespatříme a musíme čekat, až zapadne Slunce, které ji nasvítí zespod v době soumraku nebo rozbřesku.

Na letní večerní obloze nízko nad severozápadním obzorem můžeme v následujících měsících vyhlížet periodickou kometu 13P/Olbers. Kometa se do vnitřní části Sluneční soustavy vrátila po dlouhých 69 letech. Díky své dráze a úhlově malému pohybu po obloze se bude do konce července nabízet prakticky neustále ve stejném směru i výšce nad obzorem – okolo 23. hodiny ve výšce asi 10° nad oblastí severozápadního obzoru. Pouhýma očima ji nespatříme, dá se však vyhlížet už malými dalekohledy, například triedry, jako rozmazaný objekt putující v následujících měsících postupně napříč souhvězdími Vozky, Ryse, Velké Mědvědice a Malého Lva.

V nocích z pátka na sobotu a ze soboty na neděli jsou šance k zaznamenání či i spatření polárních září ze středních zeměpisných šířek, tedy i z Česka a Slovenska. Důvodem je bouřlivá aktivita Slunce, které za poslední den vyprodukovalo 10 silných erupcí zejména z aktivní oblasti AR 3664, která je v těchto dnech namířena směrem k Zemi. Oblaky plazmatu by měly zasáhnout naši planetu v průběhu pátečních nočních hodin a způsobit geomagnetické bouře trvající pravděpodobně přes celý víkend.

Po dlhej jarnej prestávke, keď od ukončenia činnosti meteorického roja Kvadrantíd začiatkom januára nebol v činnosti žiadny meteorický roj, sa v týchto dňoch začína aktivita Lyríd. Nebeské divadlo môžeme pozorovať do 25. apríla, jeho maximum nastane 22. apríla 2024.

V pondělí 8. dubna 2024 nastalo nad územím Mexika, USA a Kanady dlouho avizované úplné zatmění Slunce. Úkaz pozorovaly stamiliony pozorovatelů z celého světa. V průběhu tohoto na některých místech více jak 4minutového slunečního zatmění se na obloze kromě sluneční koróny daly pozorovat (či alespoň fotograficky zaznamenat) všechny jasné planety Sluneční soustavy a také kometa 12P/Pons-Brooks. Velkým překvapením se pro astronomy i fotografy stala druhá kometa, která byla objevena jen několik hodin před samotným úkazem na družicových snímcích, pozorovatelná byla jen několik hodin a nad Sluncem se poté zcela vypařila. Tuto kometu s označením SOHO-5008 zachytil i Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, který se úkaz vydal pozorovat do mexického Duranga.

Zatímco obvykle se ve velkém mluví o úplňku, je-li na své protáhlé dráze v té době Měsíc blíže a nastává úhlově větší, lidově „superúplněk“ (odborně úplněk v přízemí), v sobotu se dočkáme opačného případu: Měsíc bude během úplňku blízko bodu odzemí. Úplněk nastane v sobotu 24. února ve 13:31 SEČ (z našeho území ještě pod obzorem, vyjde zhruba o čtyři hodiny později). V té době se již bude nacházet na své dráze blízko odzemí, tedy téměř nejdál od naší planety. V průběhu noci na neděli tedy uvidíme úhlově nejmenší úplněk v roce.