Výrazné polostínové zatmění Měsíce 20./21. února 2027 nad Českem a Slovenskem

O víkendu v noci z 20. na 21. února 2027 nastane velmi výrazné polostínové zatmění Měsíce, které budeme moci pozorovat za přízně počasí velmi vysoko nad obzorem. I když půjde jen o polostínové měsíční zatmění, které je zpravidla očima opravdu obtížně pozorovatelné, v tomto konkrétním případě bude jev během svého maxima na první pohled velmi dobře patrný. Měsíc se při něm v neděli 21. února 2027 13 minut po půlnoci otočí se velmi blízko okraje plného zemského stínu a bude vypadat, jako by byl shora začazen černým kouřem. Úhlově blízko potmavlého Měsíce navíc najdeme uskupení dvou jasných planet – Jupiteru a Marsu – spolu s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva.
Jak vzniká zatmění Měsíce?
Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Tedy jako v případě únorového úkazu. Během něho vypadá, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější jsou zatmění částečná nebo úplná. Při nich se měsíční kotouč nachází zčásti či zcela ponořen v plném zemském stínu. K tomu ale během únorového zatmění Měsíce nedojde.
Jak proběhne zatmění 20./21. února 2027?
Úkaz nastane o víkendové noci ze soboty na neděli. Z našeho území jej spatříme v případě přízně počasí za prakticky nejlepších možných podmínek, neboť Měsíc ve střední Evropě vrcholí prakticky ve stejný čas, kdy nastává maximum zatmění. V té době bude jen 0,03° jižně od okraje plného zemského stínu. Polostínové zatmění Měsíce je přitom zpravidla očima nepozorovatelné, ovšem v tomto případě tomu tak nebude. Úkaz uvidíme dobře i očima, patrné to bude přibližně 50 minut okolo jeho maxima.

Přibližně 25 minut před maximem zatmění, tedy 20. února okolo 23:50 SEČ, by už mohlo být očima patrné potmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Při největším přiblížení Měsíce k okraji plného zemského stínu 21. února v 0:13 SEČ bude jev velmi výrazný. Bude se zdát, jako by byl Měsíc z levého horního okraje začazen černým kouřem. Tento dojem bude patrný ještě dalších zhruba 25 minut, tedy do 21. února okolo 0:40 SEČ. Poté již nabude úplněk normálního vzhledu, polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná jen fotograficky.
Během úkazu bude úplněk součástí výrazného nebeského uskupení v souhvězdí Lva. Zhruba 3° severozápadně od zatmělého Měsíce najdeme jasnou hvězdu Regulus, nad ní pak oranžovou planetu Mars (přibližně 6,5° severně) a dále pak podstatně jasnější planetu Jupiter (11° západně). Půjde tedy o velmi fotogenické nebeské uskupení.


Průběh zatmění nad Českem a Slovenskem
| Fáze úkazu | Čas |
| Začátek polostínové fáze * | 22 hod 12 min 26 s SEČ |
| Maximální fáze zatmění (-5,7 %) ** | 0 hod 12 min 56 s SEČ |
| Konec polostínové fáze * | 2 hod 13 min 25 s SEČ |
* tato fáze není očima ani fotograficky pozorovatelná
** hodnota udává, o kolik je Měsíc v maximální fázi zatmění vzdálen svým okrajem od okraje zemského stínu v procentech průměru svého kotouče
Jak úkaz pozorovat?

Na pozorování zatmění Měsíce není zapotřebí žádná speciální výbava – úkaz je pozorovatelný volnýma očima i bez dalekohledu. Pokud ale budete mít po ruce malý dalekohled, například triedr, bude možné si lépe prohlédnout měsíční krátery a zjistit, že zemský polostín není zcela tmavý jako při pohledu okem (hlavně v době maxima jevu), neboť i do této části dopadají slabé paprsky slunečního světla.
Pokud nebude úplně jasno a obloha se přeci jen v průběhu pozorování pokryje jemnou vrstvou oblačnosti (nebude-li tedy úplně zataženo), pořád lze úkaz pozorovat. Dokonce samotné oblaky přecházející před Měsícem mohou vytvořit zajímavé jevy, neboť rozptylují i slabé světlo od Měsíce na kapičkách vody či krystalkách ledu, z nichž jsou tvořeny, což obvykle přináší podmínky například pro vznik barevných optických jevů kolem Měsíce, jako halové jevy, atmosférická koróna a podobně.
Právě tyto jevy by stálo za to i fotografovat. Spolu se zmíněnými planetami a hvězdou Regulus bude zajímavé pořídit širokoúhlejší záběr, kterému budou dominovat Měsíc a ostatní objekty a případné halové jevy vytvoří hezkou kulisu.
Interaktivně: Jaké bude počasí?
(originální stránka VentuSky.com)
Interaktivní mapa vývoje a předpovědi počasí (originální stránka VentuSky.com) vám umožní již několik dní před úkazem odhadnout, kde budou nejlepší pozorovací podmínky. Důležitý je jak vývoj oblačnosti, tak případné srážky (zda přecházející oblačnost bude i s deštěm). Pakliže bude na nebi zejména oblačnost vysoká, zatmění bude přes mraky pozorovatelné alespoň neostře (a mohou se objevit i fotogenické halové jevy). V průběhu úkazu pak pomůže pro ověření aktuální situace Satelit (pátá položka shora).
Další informace a zajímavé odkazy
- Kniha Tajemná zatmění (2018, nakl. Albatros)
- Interaktivní mapa zatmění Měsíce 20./21. února 2027
- Podrobné informace o zatmění Měsíce 20./21. února 2027 na Time and Date
- ShadowAndSubstance – animace nejbližších zatmění po celém světě
- Eclipse.gsfc.NASA.gov – informace o zatměních na stránkách NASA
