Úkazy

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane o víkendové noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu noci maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.

Jako (téměř) každý rok i v roce 2023 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce. Letos nás tato situace čeká hned dvakrát v jednom měsíci, konkrétně při úplňcích 1: a 31. srpna. Oba Úplňky se nám tak budou v posledním letním měsíci jevit úhlově větší než obvykle, ačkoliv za tímto vjemem stojí ve velké míře optický klam. Druhý z úplňků bude rovněž vzácný „modrý“, s barvou to ovšem nesouvisí. Nejlepší pohled se na oba úplňky naskytne při jejich východech a západech nízko nad obzorem.

S blížícím se letním slunovratem, který nastane 21. června, se Slunce dostává v poledních hodinách velmi vysoko, více jak 60° nad obzor. S tímto faktem souvisí i možnost zachytit tmavou siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS před naší mateřskou hvězdou. Jak Slunce kolem pravého poledne (kolem 13. hodiny odpoledne SELČ) vystoupá nejvýše, v případě pozorování přeletu se ISS před něj promítá v nejmenší možné vzdálenosti (méně jak 500 km) od nás a úhlově je proto největší. Zachytit přelet kosmické stanice tak mohou nadšenci ve správný čas a na správném místě i na menší teleobjektivy přes bezpečný filtr. V sobotu 3. června 2023 se to kupříkladu podařilo Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě. Úkaz pozoroval z Uhlířova u Opavy, na slunečním disku se navíc krom ISS daly zaznamenat i četné sluneční skvrny.

V první polovině června budeme moci vyhlížet velmi nezvyklou podívanou: Hned dvě jasné planety Sluneční soustavy, Venuše a Mars, budou viditelné před pestrou otevřenou hvězdokupou M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.

Ze soboty 22. na neděli 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů za hodinu na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

Kolem Země prolétá asteroid 2023 DZ2. Nejblíže proletí zítra ve 20:51 SEČ na vzdálenost zhruba  174 640 km kilometrů (polovina

Pokud máte možnost pobývat v následujících dnech někde mimo velká města, nabízí se možnost pozorovat jeden velmi zajímavý úkaz na noční obloze – jasnou planetu Venuši uprostřed zvířetníkového světla. Nejlépe je tato scenérie vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení. Můžeme ji spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako jasný objekt uvnitř stříbřitého kužele světla táhnoucího se od obzoru do výšky až 60 úhlových stupňů, kde jej doplňuje poměrně vzácný pohled na planetu Mars v souhvězdí Býka. Nebudeme ani potřebovat dalekohled, jen hezké počasí, tmavou oblohu a termín do 24. března 2023.

Na zimní obloze v lednu a únoru 2023 můžeme pozorovat malými dalekohledy, a daleko od měst také na hranici viditelnosti pouhýma očima, kometu C/2022 E3 ZTF poměrně vysoko nad obzorem. Kometa bude nejlépe viditelná od druhé poloviny ledna do první poloviny února, v průběhu noci velmi vysoko nad hlavou a takřka měsíc bude cirkumpolární (vůbec nezapadne za obzor). Nepůjde o žádnou velmi jasnou „vlasatici“, ale mohla by se dostat až na hranici viditelnosti pouhýma očima. V malém triedru rozlišíme i ohon.