nedeľa, 4 mája, 2025

Články

AktualityČlánkyÚkazy

Unikátní podívaná pro malé dalekohledy: Planety ve hvězdných Jesličkách

V první polovině června budeme moci vyhlížet velmi nezvyklou podívanou: Hned dvě jasné planety Sluneční soustavy, Venuše a Mars, budou viditelné před pestrou otevřenou hvězdokupou M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.

Read More
AktualityČlánkyOcenenia a Rozhovory

Mléčná dráha nad tyrkysovou říší divů

V každodenním zveřejňování nejkrásnějších astronomických fotografií NASA 29. května 2023 zveřejnila snímek od českého autora. K dnešnímu dni se v tomto prestižním přehledu objevilo celkem 61 českých fotografií. Dominuje mezi nimi autor dnešního Astronomického snímku dne Petr Horálek, který tímto dosáhl na celou čtyřicítku takto zveřejněných snímků. Astronomické snímky dne NASA jsou dostupné i české veřejnosti, a to na webu České astronomické společnosti www.astro.cz, kde je každý den zveřejňujeme s českým popisem, jehož autorem je Ing. Josef Chlachula, který jej každý den bez jediné přestávky překládá již neuvěřitelných více jak 23 roků.

Read More
AktualityČlánkyVesmír

Dva prstence kolem černých děr? Mohla by za ně skrytá hmota!

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou oddělných disků kolem superhmotných černých děr, což by obrazně mohlo připomínat rozložení prstenců u velkých planet Sluneční soustavy.

Read More
AktualityČlánkyÚkazy

O víkendu vrcholí meteorický roj Lyrid

Ze soboty 22. na neděli 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů za hodinu na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

Read More
AktualityČlánkyVesmír

Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě

V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat, je také záření pocházející z disků látky interagující s hmotnými černými dírami. Výsledky vědeckého výzkumu poslouží jak k lepšímu pochopení černých děr samotných, tak i k předpovědím případného úniku nebezpečného záření z jejich okolí směrem k Zemi.

Read More
AktualityČlánkyNezaradenéOcenenia a Rozhovory

Unikátna snímka dňa NASA má česko-slovenských autorov

Počuli ste už niekedy o zelenom záblesku? Bol inšpiráciou pre mnohým filmárov a spisovateľov. Dokonca sa k nemu viažu rôzne mýty z dávnych čias. V románe slávneho Julesa Verna z roku 1882 je škótske dievča ochotná vydať sa len za muža, s ktorým spoločne uvidí zelený záblesk. Čo ale v skutočnosti zelený záblesk je a kedy sa na oblohe objaví?

Read More