Pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy v roce 2021

Maximum roje Perseid nad Sečskou přehradou. Foto: Petr Horálek.
Maximum roje Perseid nad Sečskou
přehradou. Foto: Petr Horálek.

Rok 2020 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Uviděli jsme jasnou kometu NEOWISE, Venuši u kupy Plejády nebo meteorické roje Lyridy, Perseidy či Geminidy za vhodných podmínek. V říjnu byl k Zemi nejblíže Mars na dalších 15 roků a na prosincový slunovrat se na nebi objevila mimořádně vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se znovu dočkají až další generace v roce 2080. Rok 2021 bude o něco chudší, ovšem rovněž velmi zajímavý. Pod nebe nás nalákají noční svítící oblaky, meteorický roj Perseidy nebo dokonce částečné zatmění Slunce viditelné vysoko nad obzorem nad celým česko-slovenským územím.

Tisková zpráva z 25. prosince 2020.

Ve vybraném seznamu jsou nejzajímavější úkazy, které by (krom dopředu nepředpověditelného vývoje počasí) měly mít skvělé pozorovací podmínky a jsou pozorovatelné z Česka i Slovenska. V roce 2021 neočekáváme žádnou mimořádně jasnou kometu (všechny předpovězené kometární návraty budou pod hranicí viditelnosti pouhým okem), ale není vyloučeno, že se v průběhu roku objeví kometární překvapení, jako tomu bylo s kometou NEOWISE. Nové objevy komet lze sledovat například na stránce Gideona van Buitenena. I tak se ale máme na co těšit!

Březen 2021 – vyhlížejte světlo zvířetníku

Zvířetníkové světlo (světlé kužele uprostřed) na mozaice ze severní a jižní polokoule. Foto: Petr Horálek a Juan Carlos Casado.
Zvířetníkové světlo (světlé kužele uprostřed) na mozaice ze severní a jižní polokoule. Foto: Petr Horálek a Juan Carlos Casado.

13. března nastává nov, díky čemuž budou noci tmavé a bude možné vyhlížet „březnovou zář pro fajnšmekry“ – tzv. zvířetníkové světlo. To se táhne podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, která se na obloze pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí – odtud ten název) a nejde vlastně o nic jiného než prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku a který rozptyluje sluneční záření. Když tedy Slunce zapadne, skončí soumrak a obloha ztmavne, nad západním obzorem lze proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře. Díky sklonu ekliptiky vůči horizontu se právě v období rovnodennosti zvířetníkové světlo od obzoru nejvíce vyklání a je tudíž večer nejlépe vidět (stejné podmínky se pak nabízejí na zářijové obloze před rozbřeskem). Kužel se navíc na konci března/počátku dubna na opravdu tmavé obloze nese až k hvězdokupě Plejády (v jejichž úhlové blízkosti se na začátku března bude nacházet i planeta Mars) a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy pozoruhodnou kompozici, o níž se každým rokem snaží mnoho fotografů na severní zemské polokouli s nějakou pěknou pozemskou krajinou v popředí. Abyste zvířetníkové světlo spatřili, potřebujete k tomu opravdu tmavé nebe daleko od zdrojů světelného znečištění. Na území Česka tak doporučujeme vyjet někam do hor, ideálně do oblastí známých pro menší vliv světelného znečištění, tedy tzv. parků tmavé oblohy.  Kromě nich se pak pěkné nebe nabízí v jižních Čechách anebo na Vysočině. Podrobnější informace o zvířetníkovém světle najdete například v článku.

V květnu zazáří prach z Halleyovy komety

Eta-Aquaridy v roce 2013. Foto: Colin Legg.
Eta-Aquaridy v roce 2013. Foto: Colin Legg.

Každoročně také mnohým uniká jedna malá „zajímavůstka“: Země prochází hned dvakrát do roka proudem ledo-prachových meteoroidů, které za sebou zanechala při svém průletu kolem Slunce ta nejslavnější vlasatice ze všech: Halleyova kometa. Je ironií, že při jejím předposledním návratu v roce 1910 byl tento fakt převrácen naruby a vynesl skupince lidí dost velké jmění za rozšíření poplašné zprávy, že zemská atmosféra se při průchodu tímto proudem otráví a lidé smrtelně onemocní, pakliže nepožijí speciální lék. Meteorické roje ale člověka neotráví, ba naopak. A to platí i o Eta-Aquaridech, které jsou způsobeny právě zrnky z periodické komety 1P/Halley. Konkrétně v noci 5. /6. května 2021, kdy bude roj časně ráno (okolo 5. hodiny ranní) vrcholit a Měsíc bude ve fázi jen 5 dní před novem. Meteory jsou poměrně rychlé a létají v nemalé četnosti, ale bohužel spíše nad pozorovateli poblíž rovníku. U nás souhvězdí Vodnáře, v němž radiant roje leží, vychází v druhé polovině noci jen nízko nad obzor, takže můžeme spatřit všeho všudy tak 10 meteorů za hodinu. I tak je to hezký pocit, že zanikající ledo-prachová zrnka pochází z oné komety, která se ke Slunci vrátí až v roce 2062. A co víc, jak bylo zmíněno, tento proud Země prochází v průběhu roku dvakrát. Poprvé v květnu a podruhé v říjnu, kdy nám zase vrcholí roj Orionid. Více o Eta-Aquaridech v článku.

10. června 2021 uvidíme zatmění Slunce

Průběh zatmění Slunce 10. června 2021 v Praze. Autor: Petr Horálek/Stellarium.
Průběh zatmění Slunce 10. června 2021 v Praze. Autor: Petr Horálek/Stellarium.

Po dlouhých 6 letech se nad Českem a Slovenskem konečně odehraje zatmění Slunce. Bude jen částečné, ale provedou jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který se jako tzv. prstencové zatmění odehraje v Kanadě, Grónsku a Rusku. Jako částečné jej uvidí lidé v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a ve velké části Asie. Na území Česko-Slovenska bude viditelné okolo poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem (více jak 60° vysoko!). Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných česko-slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 10. června 2021 z Česka a Slovenska. Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SELČ.

Město Začátek zatmění Střed zatmění Konec zatmění Velikost zatmění
Cheb 11:36:31 12:33:24 13:32:23 18,6 %
Plzeň 11:39:46 12:35:04 13:32:14 17,1 %
Praha 11:42:09 12:37:51 13:35:12 17,3 %
České Budějovice 11:44:28 12:36:29 13:30:03 14,5 %
Pardubice 11:45:59 12:40:47 13:36:56 16,4 %
Brno 11:50:24 12:41:41 13:34:05 13,8 %
Bratislava 11:55:13 12:41:39 13:28:57 10,7 %
Ostrava 11:53:41 12:46:14 13:39:36 14,5 %
Banská Bystrica 11:59:53 12:47:17 13:35:17 11,2 %
Poprad 12:02:25 12:50:24 13:38:47 11,5 %
Košice 12:06:54 12:52:31 13:38:23 10,1 %
Humenné 12:08:04 12:54:17 13:40:39 9,5 %

V létě se „rozsvítí“ noční oblaka

Noční svítící oblaky 5. července 2020 nad rybníkem Hrádek. Foto: Petr Horálek.
Noční svítící oblaky 5. července 2020 nad rybníkem Hrádek. Foto: Petr Horálek.

V červnu a v červenci 2021 bude opět v kurzu možnost spatřit mrazivou krásu Nočních svítících oblak (NLC), které úzce souvisí právě s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity. Ta bude i v roce 2021 krátce po minimu, což by mělo vytvořit výrazně stabilnější podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří. Je tedy velice pravděpodobné, že rok 2021 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý a možná se dokonce dočkáme fantastické podívané podobné té ve večerních hodinách 21. června 2019 nebo 5. července 2020. V obou případech NLC „zatáhla“ celou českou oblohu, což je na naše poměry opravnu extrémně vzácné. Kdy a jak noční oblaky vyhlížet, najdete například v článku z června 2015.

Srpen ovládnou planetární obři, Mléčná dráha a meteory

Vyhlížení Mléčné dráhy nad Sečskou přehradou. Foto: Petr Horálek.
Vyhlížení Mléčné dráhy nad Sečskou přehradou. Foto: Petr Horálek.

létem, když přijde teplé počasí, se pochopitelně nabídne spousta příležitostí trávit čas pod noční oblohou s nejkrásnějším úsekem Mléčné dráhy. Ten nízko nad jižním obzorem doplní dvě jasné planety: obří Jupiter (20. srpna 2021 ve 2:16 SELČ v opozici se Sluncem), který v malém dalekohledu ukáže až 4 Galileovské měsíce a ve větším přístroji i oblačné pásy i bouři známou jako Velká rudá skvrna, a pak především planeta Saturn, která bude v opozici se Sluncem už 2. srpna 2021 v 8:01 SELČ a jistě potěší svými prstenci každého majitele už menšího hvězdářského dalekohledu. Prstence jsou totiž tak rozsáhlé, že ačkoliv je planeta Saturn od nás fyzicky okolo své opozice přes 1 miliardu kilometrů daleko, jsou jako světlý kroužek obepínající kotouček planety viditelné už ve větším binokuláru ustaveném na pevném stativu.

Nádherné bude vyhlížet Mléčnou dráhu zejména vždy v půlce měsíce (od června do září), kdy bude Měsíc ve fázi novu. Letní úsek Mléčné dráhy je pozorovatelný v průběhu letních měsíců celou noc, v červnu vrcholí v půli noci, v září už je nad hlavou po setmění. Pokud budete daleko od měst, kde neruší světelné znečištění (například v jedné z oblastí tmavé oblohu v Česku či na Slovensku – v Manětíně, Jizerských horách, Beskydech, na Veľké Fatre nebo Poloninách), uvidíte stříbřitý pás hvězd s bohatými strukturami až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdí Štíra Mléčná dráha rozšiřuje. Tím směrem se díváme do centra naší Galaxie. V průběhu srpna pak takovéto vyhlížení doplní meteory z roje Perseid (více níže).

Letní rojení meteorů má skvělé podmínky!

Vyhlížení Mléčné dráhy nad Sečskou přehradou. Foto: Petr Horálek.
Vyhlížení Mléčné dráhy nad Sečskou přehradou. Foto: Petr Horálek.

Nejoblíbenější kosmický „ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy – se v roce 2021 těší skvělým podmínkám. Podívaná už neodmyslitelně patří k letnímu přírodnímu koloritu (a s tím obdobím souvisí i více volna, teplejší a často příznivější počasí, možnosti výletů do přírody a zážitků pod „čirákem“) a je možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četnosti.  Maximum roje, za nímž stojí kometa 109P Swift-Tutlle a které s sebou nese připomenutí přes 1760 let staré nespravedlnosti (nespravedlivou a krutou popravu svatého Vavřince), vychází v roce 2021 na noční hodiny 12. srpna (mezi 21. hodinou a půlnocí) a měsíční fáze připadá na 4 dny po novu. Náš soused tedy bude svým svitem rušit jen mírně zvečera a za soumraku. Nejvíce meteorů uvidíme v noci 12. /13. srpna, kdy má smysl roj sledovat celou noc. Mezi půlnocí a 4. hodinou ranní, kdy radiant roje (místo odkud meteory zdánlivě vylétají) stoupá nejvýše nad obzor, je frekvence meteorů stále vysoká. Za dobrého počasí zazáří 50-80 meteorů v každé hodině.

V listopadu zazáří jasné Tauridy

Na konci října a pak zejména na začátku listopadu by se mohly o několik jasných meteorů postarat dvě větve (severní a jižní) meteorického roje Taurid. Mateřskou kometou jižní větvě je krátkoperiodická kometa 2P/Encke (vrací se ke Slunci za 3,3 roku), která proletěla kolem Slunce v létě roku 2020. Severní větev má pravděpodobně na svědomí drolící se asteroid 2004 TG10. Je obvyklé, že proudy Taurid produkují opravdu jasné bolidy. Jižní Tauridy mají období aktivity trvající zhruba dva měsíce (mezi 10. zářím a 20. listopadem). Severní Tauridy bývají nejaktivnější necelý měsíc později (28. 10. až 17. 11., s maximem kolem 2 až 3. listopadu). Při malé zenitové frekvenci přibližně 5-10 meteorů za hodinu vychází jejich společné maximum okolo 4. listopadu 2021. Měsíc bude v té době okolo krátce po novu, takže vyhlížení meteorů má ideální podmínky. Je šance, že při něm zachytíte nějaký velmi jasný bolid. Jsou i případy, kdy bolidy Taurid dosáhly právě jasu Měsíce v úplňku a rozzářily noční krajinu!

Zimní rojení meteorů za měsíčního svitu

Geminidy v roce 2018 nad Ústupkami. Foto: Petr Horálek.
Geminidy v roce 2018 nad Ústupkami. Foto: Petr Horálek.

Posledním skutečně excelentním pravidelným meteorickým rojem budou v roce 2021 Geminidy, které sice nemají nejlepší pozorovací podmínky (skvělé budou až v roce 2023), ale vyplatí se na ně podívat. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a 3. hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá frekvence nad 100 meteorů v hodině! Maximum nastává: v noci ze 13./14. prosince, konktrétně v 8:00 SEČ, tedy už za světla. Měsíc ruší velmi silně 5 dní před úplňkem, zapadá až v druhé půli noci.

Vyplatí se tedy vyhlížet zejména 14. prosince 2021 mezi 2. hodinou a svítáním (okolo 6. hodiny). Za ideálních podmínek (jasno po dobu bezměsíčných hodin) lze v průběhu maxima roje zachytit i přes 400 meteorů. Pokud už bude někde ležet sněhová pokrývka, nenechte se zradit mrazem a zkuste aspoň na pár chvil strávit čas pod nebem. „Padající hvězdy“ nad „ladovskou krajinou“ jsou vskutku pohádkovým zážitkem.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Kniha Tajemná zatmění (nakl. Albatros, 2018)
[2] EAI: Nejbližší zatmění nad naším uzemím
[3] Interaktivní mapy slunečních a měsíčních zatmění, Xavier Jubier
[4] Kalendář úkazů 2021
[5] IMO.net – kalendář meteorických rojů
[6] In The Sky

Kontakty a další informace:

Bc. Petr Horálek
PR výstupy evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

Zdielaj článok
Petr Horálek

Petr Horálek

Petr Horálek (*1986) je český astrofotograf, kreslíř, spisovatel, cestovatel, astronom, popularizáor astronomie, český delegát Mezinárodní Asociace pro Temné nebe a první český Fotovyslanec Evropské jižní observatoře. Jeho snímky byly několikrát vybrány jako prestižní Astronomický snímek týdne ESO nebo Česká astrofotografie měsíce. Pracuje ve Fyzikálním ústavu v Opavě.