sobota, 24 februára, 2024

Zatmění Slunce 10. června 2021 nad Českem a Slovenskem

Částečné zatmění Slunce. Foto: Petr Horálek.
Částečné zatmění Slunce. Foto: Petr Horálek.

Po dlouhých 6 letech se nad Českem a Slovenskem odehraje zatmění Slunce. Bude jen částečné, ale provedou jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který se jako tzv. prstencové zatmění odehraje v Kanadě, Grónsku a Rusku. Jako částečné jej uvidí lidé v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a ve velké části Asie. Na území Česko-Slovenska bude viditelné okolo poledne ve výšce více jak 60° nad obzorem. Půjde o nejvýše položené sluneční zatmění nad obzorem v Česku i na Slovensku až do 5. června 2179! Při největším zákrytu bude Měsíc zakrývat až 19 procent slunečního disku (severozápad Čech).

Celý úkaz potrvá přibližně dvě hodiny a pozorovat jej bude možné pouhýma očima (přes bezpečný filtr – viz níže). Kvůli pandemii COVID-19 nelze dopředu říci, zda bude probíhat pozorování i na nějaké české či slovenské hvězdárně, nicméně můžete se na něj podívat i sami z pohodlí vašeho domova. Pochopitelně zkušenější pozorovatelé jej mohou zkusit zachytit i fotograficky nebo na video.

Tímto úkazem také začíná poměrně bohaté období na sluneční zatmění viditelná v Česku a na Slovensku v následujících 10 letech. Do roku 2030 se dočkáme ještě 6 dalších částečných zatmění, nejvýraznější bude v srpnu roku 2026. Další nejbližší se odehraje již příští rok 25. října 2022 a Slunce při něm bude z území Česka i Slovenska zakryto až z 50 procent.

Přejít na:

Co je to zatmění Slunce?
Průběh úkazu nad Českem a Slovenskem
Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce
Zajímavosti k zatmění Slunce 10. června aneb Věděli jste, že…?

Průběh zatmění ve světě
Další informace a zajímavé odkazy

Co je to zatmění Slunce?

Jak vzniká prstencové zatmění Slunce. Zdroj: Kniha Tajemná zatmění.
Jak vzniká prstencové zatmění Slunce. Zdroj: P. Horálek/Tajemná zatmění.

Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatele a Slunce promítne Měsíc v novu a oslnivý sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně odkloněné od roviny zemské dráhy (ta odchylka je asi 5°), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou pozorovat kýžený úkaz.

Protože Měsíc obíhá po mírně protáhlé dráze, není vždy stejně daleko od Země. Zatmění Slunce tak nemusí být nutně jen úplné, nýbrž také pouhé prstencové (Měsíc leží dál, jeví se úhlově menší než Slunce a naši hvězdu nezakryje dokonale). V obou případech je ale úkaz pozorovatelný jen z úzkého pásu na Zemi, kam zrovna dopadá hrot měsíčního stínu. Tento pás má šířku maximálně několika stovek kilometrů.

Pokud se pozorovatel nachází mimo pás zatmění (anebo tento pás nedosáhne zemského povrchu), uvidí jen částečné zatmění. Tmavý měsíční disk zakryje jen část toho slunečního. Čím dále se pak pozorovatel nachází od pásu úplného či prstencového zatmění, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nepokrývá nikdy celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude. V případě zatmění 10. června 2021 jde o zatmění prstencové a oblast viditelností částečného zatmění zasahuje i do střední Evropy, tedy do Česka a Slovenska (bližší informace níže). V Česku a na Slovensku bude toto zatmění tedy jen částečné.

Průběh úkazu nad Českem a Slovenskem

Průběh zatmění Slunce 10. června 2021 v Praze. Autor: Petr Horálek/Stellarium.
Průběh zatmění Slunce 10. června 2021 v Praze. Autor: P. Horálek/Stellarium/Tajemná zatmění.

Úkaz začne nejdříve v Česku okolo 11:35 SELČ, kdy se z horního pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu.  Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím menší zatmění také nastane (na východě Slovenska proběhne v maximu jen asi 9procentní zákryt a úkaz začne až po 12:08 SELČ). Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska mezi 12:30-12:55 podle polohy pozorovatele. Konec pak 20-30 minut před 14. hodinou, rovnež v závislosti na poloze pozorovatele. Slunce po celou dobu úkazu bude velmi vysoko nad JJV-J obzorem.

Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných česko-slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.

  Maximální fáze zatmění Slunce 10. června 2021 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku. Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium/Astro-Novinky.eu
Maximální fáze zatmění Slunce 10. června 2021 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku. Autor: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium/Astro-Novinky.eu

 

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 10. června 2021 z Česka a Slovenska.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SELČ.

Město Začátek zatmění Střed zatmění Konec zatmění Velikost zatmění v maximu
Cheb 11:36:31 12:33:24 13:32:23 18,6 %
Plzeň 11:39:46 12:35:04 13:32:14 17,1 %
Praha 11:42:09 12:37:51 13:35:12 17,3 %
České Budějovice 11:44:28 12:36:29 13:30:03 14,5 %
Pardubice 11:45:59 12:40:47 13:36:56 16,4 %
Brno 11:50:24 12:41:41 13:34:05 13,8 %
Bratislava 11:55:13 12:41:39 13:28:57 10,7 %
Ostrava 11:53:41 12:46:14 13:39:36 14,5 %
Banská Bystrica 11:59:53 12:47:17 13:35:17 11,2 %
Poprad 12:02:25 12:50:24 13:38:47 11,5 %
Košice 12:06:54 12:52:31 13:38:23 10,1 %
Humenné 12:08:04 12:54:17 13:40:39 9,5 %

 

Video: Průběh zatmění Slunce 10. června 2021 nad Evropou
(autor: Larry Koehn, ShadowAndSubstance.com)

 

Interaktivně: Jaké bude počasí?
(originální stránka VentuSky.com)

Interaktivní mapa vývoje a předpovědi počasí (originální stránka VentuSky.com) vám umožní již několik dní před úkazem odhadnout, kde budou nejlepší pozorovací podmínky. Důležitý je jak vývoj oblačnosti, tak případné srážky (zda přecházející oblačnost bude i s deštěm). Pakliže bude na nebi zejména oblačnost vysoká, zatmění bude přes mraky pozorovatelné alespoň neostře (a mohou se objevit i fotogenické halové jevy). V průběhu úkazu pak pomůže pro ověření aktuální situace Satelit (pátá položka shora).

Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce

Bezpečné pozorování zatmění Slunce. Foto: ESO/L. Calçada.
Bezpečné pozorování zatmění Slunce. Foto: ESO/L. Calçada.

Při pozorování zatmění Slunce (ale i přechodů planet přes Slunce, slunečnách skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce) je zapotřebí dodržovat bezpečností pravidla. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Už vůbec se na Slunce při zatmění (nebo jiném úkazu spojeném s přímým pozorováním Slunce) nedívejte přes okulár dalekohledem, který je zcela nechráněný speciálním filtrem. Při takovém pohledu si můžete doslova propálit sítnici (plocha uvnitř oka, na kterou dopadá světlo z vámi pozorovaného objektu a ze které pak vizuální informace putuje do vašeho mozku). Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru…). Přímé pozorování vyžaduje užití nějakého filtru. Níže uvádíme seznam možných a dostupných filtrů, které vám mohou nebezpečný sluneční svit ztlumit a umožnit tak vychutnat si onen skvostný nebeský úkaz.

Co doporučujeme?

  • Speciální brýle nebo fólie firmy Baader Planetarium: Fólie vyrobená účelově pro potřeby pozorovatelů Slunce. Prodává se ve formátu A4 za cca 500 Kč/23 €. Je velmi tenká a ohebná, vhodná pro vlastní výrobu různě velikého či různě tvarovaného filtru na teleobjektiv, videokameru, binokulár i větší dalekohledy. S trochou talentu si můžete vyrobit i vlatní brýle, nebo si je rovnou zakoupit. Fólie se dá zakoupit u firmy SUPRA Praha nebo Dalekohledy Matoušek (Česko) nebo eshop Astronyx (Slovensko). Součástí balení je také návod jak s fólií při výrobě vlastního filtru postupovat. Barva Slunce při užití filtru je stříbřitě bílá.
  • Svářečský filtr stupně 13 a vyšší: Filtr obecně užívaný ke sváření kovových spojů bývá při užití vyššího stupně spolehlivý i při sledování Slunce. Z těchto sklíček se mimo jiné vyrábí speciální brýle k zakoupení na nejbližších hvězdárnách. Barva Slunce při pohledu přes filtr je zelená nebo oranžová.
  • Jakékoliv brýle či filtry zakoupené na nejbližší hvězdárně: Pracovníci hvězdáren jsou si vědomi rizik spojených s pozorováním Slunce, takže vám nepochybně nabídnou (je-li to v sortimentu hvězdárny) bezpečné vybavení. Nejčastěji si můžete zakoupit brýle opatřené speciálními filtry (fólií nebo svářečským sklem) či sklíčka samotná (opět v drtivé většině právě ta svářecí). Obecně buďte raději nedůveřiví k pouličním obchodníkům s brýlemi a pořiďte si je od odborníků.
Částečné zatmění Slunce při pohledu přes bezpečný filtr. Foto: ESO/L. Calçada.
Částečné zatmění Slunce při pohledu přes bezpečný filtr. Foto: ESO/L. Calçada.

Co lze ještě použít

  • Osvícený temný rentgenový snímek: Pokud máte možnost získat z nemocnice nebo máte schovaný rentgenový snímek části vašeho těla, jeho neozářená (temná) část je dostačující pro pozorování Slunce. Jde o ohybnou fólii, která se dá opět nastříhat dle vlastních potřeb (kruhový tvar pro objektiv dalekohledu atd.) Filtr se ovšem časem opotřebuje a škrábance na něm už propouští sluneční světlo více, což by mohlo vést k poškození zraku. Tento filtr tedy doporučujeme velmi okrajově. Barva Slunce ve filtru je příjemně žlutá. Oproti Baaderově folii však není obraz Slunce až tak dokonale ostrý.
  • Vyvolaný osvícený negativ: I film do foťáku lze užít jako ještě bezpečnou variantu pro pozorování Slunce. Je třeba jej mít maximálně osvícený a následně vyvolaný (negativ bude černý). Přes film však musí být vidět při pohledu na žárovku jen její rozžhavené vlákno, nikoliv další struktura (přívodní drátky). I tento filtr tedy doporučujeme velmi okrajově. Barva Slunce ve filtru je většínou bělavá.
  • Magnetický kotouč z diskety: Někde se uvádí jako bezpečný pro pozorování Slunce. Tento kotouč však neodfiltruje v potřebné míře veškeré nebezpečné infračervené záření, a proto jej není vhodné používat pro dlouhodobější pohled. Rozhodně jej však neužívejte jako filtr do dalekohledů! Dalekohled sbírá tím více světla, čím má větší průměr. Při pozorování okem vám putuje záření Slunce odfiltrované kotoučem zornicí o průměru 2-5 mm. U dalekohledu se vám do oka dostane mnohem více světla (a tím i toho nebezpečného) neboť jeho průměr je řádově desetkrát až stokrát větší.

Co rozhodně nepoužívejte!

  • Sklíčka začazená sazemi: Tento „na koleně“ vyrobený filtr se hojně využíval při zatmění Slunce v roce 1999. S jeho nespolehlivosti (propouští očima neviditelnou, ale stále nebezpečnou část slunečního světla) člověk balancuje na hraně ohrožení zraku, a to hlavně při dlouhodobějším pohledu do Slunce.
  • Sluneční brýle: Sluneční brýle nejsou na Slunce, jak by mohl jejich zavádějící název napovídat! Jejich úkolem je jen za slunečných dní (v létě, kdy je Slunce vysoko nad obzorem; v zimě, kdy se sluneční světlo odráží o sněhovou pokrývku) odfiltrovat přebytečné světlo, které vás oslňuje při pohledu do krajiny. Rozhodně však nepostačí ke sledování Slunce samotného. Navíc některé brýle, pokud nejsou značkové, mohou lživě informovat o pokrytí UV filtrem. A při pohledu do Slunce se vám pak do očí dostane mnohem více nebezpečného UV záření.
  • Jakákoliv barevná fólie: Zcela nevhodné je užít jakoukoliv barevnou fólii (například z šanonu), byť je sebetemnější nebo máte více vrstev na sobě. Nemůžete vědět, jakou složku nebezpečného slunečního záření (a do jaké míry) fólie propouští a jakou ne.

Zajímavosti k zatmění Slunce 10. června aneb Věděli jste, že…?

  • Částečné zatmění Slunce 31. května 2003 nad Novými Mlýny. Foto: Zuzana Druckmüllerová.
    Částečné zatmění Slunce 31. května 2003 nad Novými Mlýny. Foto: Zuzana Druckmüllerová.

    Zatmění Slunce i Měsíce se periodicky opakují za dobu 18 let 10 (11) dní a zhruba 8 hodin. Tato perioda se nazývá saros. Po jejím uplynutí se dané zatmění odehraje s podobnými vlastnostmi o třetinu zemského obvodu na západ. Když zapátráme v minulosti, předchozí zatmění této série nastalo 31. května 2003 a mohli jsme jej v Česku i na Slovensku vidět během východu Slunce. Prohlédněte si světovou galerii. Ve střední Evropě bylo pozorovatelné jako velmi výrazné částečné (více jak 80 procent zákrytu) během východu Slunce nad obzor.

  • Každému zatmění Slunce předchází (nebo jej následuje) i zatmění Měsíce. Někdy mohou nastat hned dvě – dva týdny před slunečním zatměním a druhé dva týdny poté. Ani tento úkaz není výjimkou. O dva týdny dříve, 26. května 2021, toto zatmění předchází úplné zatmění Měsíce. Bohužel, z Česka ani Slovenska neuvidíme žádnou část tohoto měsíčního zatmění.
  • Česko i Slovensko od roku 2021 čeká bohatá dekáda slunečních zatmění. V této dekádě uvidíme ještě 6 dalších částečných zatmění Slunce: 25. října 2022, 25. března 2025, 12. srpna 2026, 2. srpna 2027, 12. června 2029 a 1. června 2030. Nejvýraznější z nich bude 12. srpna 2026 (až 89 procent zakrytí), které jako úplné proběhne ve Španělsku. Podrobné informace o všech slunečních (i měsíčních) zatměních viditelných u nás i ve světě najdete v knize Tajemná zatmění.
  • K pozorování částečného zatmění Slunce nepotřebujete dalekohled – stačí jen strom. Vskutku – pokud se budete nacházet u bohatě rozkvetlého stromu s košatou korunou, bude v jeho stínu viditelné velké množství malých obrazů Slunce díky tzv. dírkovému jevu. Vlastně ani strom není potřeba, stačí nechat mírně pootevřenou zaťatou pěst a nechat proniknout sluneční světlo skrze ní do stínu pěsti na zem. Malý kotouček světla bude „ukousnutý“ stejně jako sluneční disk na obloze. Jevu se říká kamera obscura a jednoduše si můžete vyrobit i důmyslnější nástroj na pozorování zatmění na tomto principu.
  • Toto zatmění 10. června 2021 nastává prakticky nejvýše nad obzorem, jak tomu může v Česku i na Slovensku být. Slunce během maxima úkazu stoupá nad tzv. místní poledník (nad jižní obzor) v době pravého poledne. Protože úkaz proběhne jen 11 dní před letním slunovratem (kdy je Slunce v pravé poledne úplně nejvýše nad obzorem), úkaz proběhne ve výšce přes 62°. Znovu se taková situace odehraje až 5. června 2179!
  • Při pozorování částečného zatmění Slunce občasná přítomnost oblaků nevadí, právě naopak! Pokud není vysloveně zataženo, ale před Sluncem přechází průhledná oblačnost, může fungovat jako přirozený filtr pro přímé pozorování úkazu. Navíc vypadá to velice pěkně na fotografiích.

Průběh zatmění ve světě

Viditelnost zatmění Slunce 10. června 2021 ve světě. Zdroj: Sky & Telescope.
Viditelnost zatmění Slunce 10. června 2021 ve světě. Zdroj: Sky&Telescope.

V některých místech ve světě je toto zatmění tzv. prstencové – v pásu širokém až 679 kilometrů, jdoucím od Kanady přes Grónsko na severní pól až do Ruska budou lidé pozorovat, jak se úhlově menší tmavý měsíční kotouč promítá před větší sluneční a na nebi bude několik minut svítit oslnivý „prstýnek“ naší mateřské hvězdy. Nejdéle potrvá zjev prstencového zatmění u severovýchodního cípu Grónska, a to 3 minuty a 51 sekund. Mimo tento pás bude zatmění částečné, viditelné z velké části Asie, Evropy, po celém Grónsku i na malé severovýchodní části Spolených států.

Na přiloženém obrázku vlevo je mapa viditelnosti zatmění Slunce 10. června 2021 promítnutá do glóbu při pohledu nad severním pólem. Měsíční stín poputuje od západu na východ (tj. od USA přes severní pól do Ruska). Temná linie ukazuje oblast viditelnosti prstencového zatmění (s místem jeho maximální délky – Greatest eclipse). Zelené linie vyznačují zóny, kde je pozorovatelné jaké maximální částečné zatmění (střední Evropa je mezi 10 a 20 procenty). Červeně jsou pak vyznačené časové zóny maxima zatmění ve světovém čase (k letnímu středoevropskému je třeba přičíst +2 hodiny). Na počátku a na konci zóny jsou černé křivky ukazující na viditelnost jednotlivých fází zatmění během východu Slunce (v USA/Kanadě) nebo západu (v Rusku/Číně/Mongolsku/Koreji).

Jak přesně bude probíhat úkaz na jakémkoliv místě na světě, můžete zjistit z interaktivní mapy Xaviera Jubiera. Kliknutím na libovolné místo (případně vaše pozorovací stanoviště) si zobrazíte tabulku průběhu úkazu. Časy jsou uvedeny v UT, ke středoevropskému letnímu je třeba přičíst +2 hodiny.

Další informace a zajímavé odkazy