Archívy Aktuality - Stránka 24 z 24

Zvířetníkové světlo (světlé kužele uprostřed) na mozaice ze severní a jižní polokoule. Foto: Petr Horálek a Juan Carlos Casado.

2. marca 2021 Petr Horálek

Na noční obloze svítí zvířetníkové světlo

Pokud máte možnost či jste dokonce nuceni pobývat právě v následujících 14 dnech někde na mimo velká města, nabízí se pozorovat jeden velmi zajímavý úkaz na noční obloze – zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako stříbřitý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°, kde jej doplňuje poměrně vzácný pohled na planetu Mars nedaleko hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. Na oba úkazy netřeba dalekohled, jen tmavá obloha.

Európa bude mať nových kozmonautov. Zdroj: Kosmonautika.sk.

Aktuality Kozmonautika

22. februára 2021 Astro-Novinky.eu

Európa bude mať nových kozmonautov

Európska vesmírna agentúra (ESA) ohlásila na tlačovej konferencii v stredu (16. februára 2021) po viac ako desiatich rokoch výber nových kozmonautov. Prihlásiť sa bude možné v čase od 31. marca 2021 do 28. mája 2021. Po ukončení prihlášok budú prebiehať jednotlivé etapy výberu. Ukončenie a ohlásenie nových Európskych kozmonautov sa predpokladá na október 2022.

Foto: NASA, odberný mechanizmus Bit Carousel

Aktuality Kozmonautika

16. februára 2021 Astro-Novinky.eu

Najšpičkovejší marťanský prieskumník, rover Perseverance

Rover Perseverance má pristáť na Marse vo štvrtok 18. februára. Podľa NASA je to jej zatiaľ najväčšie a najsofistikovanejšie vozidlo pre prieskum Marsu. Perseverance je zdokonalenou replikou roveru Curiosity, ktorý brázdi povrch susednej planéty už takmer 10 rokov. V porovnaní so svojím predchodcom má robustnejšie hliníkové kolesá a vyššiu hmotnosť, váži až 1050 kilogramov. Predstavuje najťažší náklad, aký kedy na Marse pristane. Disponuje až 23 kamerami, čo je najviac zo všetkých roverov vyslaných na Mars. S ich pomocou sa dočkáme pôsobivých panoramatických snímok, zaujímavých záberov zo zostupu k Marsu a vôbec prvýkrát uvidíme snímky z vystrelenia padáku na cudzej planéte.

Z rotace černých děr by se dala těžit mimořádně velká energie. Kredit: ESO, ESA/Hubble, M. Kornmesser.

Aktuality Vesmír

16. februára 2021 Petr Horálek

Černé díry jsou budoucí gigantický zdroj energie, tvrdí opavští astrofyzikové

Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto možnost se zaměřili ve svém vědeckém výzkumu i astrofyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě – Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík.

Partneri satelitu GRBAlpha úspešne dorazil do Moskvy. Zdroj: Kosmonautika.sk

Aktuality Kozmonautika

31. januára 2021 Astro-Novinky.eu

Satelit GRBAlpha úspešne dorazil do Moskvy

V priebehu minulého týždňa odštartoval druhý satelit skonštruovaný v SR – GRBAlpha svoju púť, ktorej cieľom je obežná dráha Zeme. Satelit opustil našu vlasť a začal svoju cestu ku hviezdam. Jeho prvou etapou bol letecký presun do Moskvy, kde ho prevzala spoločnosť GK Launch Services, zabezpečujúca samotné vynesenie satelitu na obežnú dráhu Zeme.

Fotografia "Južný kríž nad čilským vulkánom" bola 25. januára Snímkou dňa NASA. Autor: Tomáš Slovinský.

Aktuality Ocenenia a Rozhovory

25. januára 2021 Petr Horálek

Fotografiu Slováka ocenili v NASA – tentokrát pochádza z opačného konca planéty

V decembri, počas vzostupu druhej vlny vírusu covid-19 sa Slovák Tomáš Slovinský spolu s Čechmi Petrom Horálkom, Mariánom Runkasom a Josefom Kujalom vydali za koronou. Nie tou toľko spomínanou v médiach. Za tou “skutočnou” – slnečnou, ktorú pozorujeme už po celé generácie. Za expedíciou až do Chile stojí obrovské sklamanie, no i nesmierny úspech v podobe Astronomickej snímky dňa NASA dňa 25. januára 2021 slovenského astrofotografa Tomáša Slovinského. Aké je to vydať sa na opačný koniec sveta za úkazom, aké obrovské sklamanie zažili, no i to, aké nezabudnuteľné chvíle majú za sebou a ako vznikala fotografia?

Umělecká představa červí díry. Autor: ESO/L. Calçada.

Aktuality Vesmír

19. januára 2021 Petr Horálek

Astrofyzikové ze Slezské univerzity pátrají po červích dírách

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým vědců včetně prof. Marka Abramowicze, působícího na Fyzikálním ústavu v Opavě, těmto hypotetickým kosmickým fenoménům na stopě více než kdy dřív, a to díky nedávnému slavnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Snímek Galaxie a jižní pól publikovaný NASA jako snímek dne 1. ledna 2021. Foto: Petr Horálek (FÚ SU v Opavě), Josef Kujal (Astronomická společnost Hradec Králové)

Aktuality Ocenenia a Rozhovory

5. januára 2021 Astro-Novinky.eu

Úřad NASA publikoval snímek opavské univerzity

Na Nový rok, 1. ledna 2021, publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne s názvem fotografii „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól), jehož autory jsou Petr Horálek a Josef Kujal. Snímek vznikl během expedice za úplným zatměním Slunce 14. prosince 2020 do Chile za podpory Fyzikálního ústavu SU v Opavě a mezinárodního projektu Solar Wind Sherpas Univerzity na Havaji. Ukazuje hluboké pole v okolí jižního nebeského pólu, kterému dominují tři galaxie – úsek naší Mléčné dráhy a dvě satelitní galaxie, tzv. Magellanova oblaka.

Noční svítící oblaky 5. července 2020 nad rybníkem Hrádek. Foto: Petr Horálek.

Aktuality Úkazy

25. decembra 2020 Petr Horálek

Pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy v roce 2021

Rok 2020 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Uviděli jsme jasnou kometu NEOWISE, Venuši u kupy Plejády nebo meteorické roje Lyridy, Perseidy či Geminidy za vhodných podmínek. V říjnu byl k Zemi nejblíže Mars na dalších 15 roků a na prosincový slunovrat se na nebi objevila mimořádně vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se znovu dočkají až další generace v roce 2080. Rok 2021 bude o něco chudší, ovšem rovněž velmi zajímavý. Pod nebe nás nalákají noční svítící oblaky, meteorický roj Perseidy nebo dokonce částečné zatmění Slunce viditelné vysoko nad obzorem nad celým česko-slovenským územím.

Snímek „Proměny komety NEOWISE nad Tatrami“. Foto: Petr Horálek, Tomáš Slovinský.

Aktuality Ocenenia a Rozhovory Úkazy

2. novembra 2020 Astro-Novinky.eu

Čech a Slovák spojili síly při vzniku celosvětově unikátní fotografie. Ocenila ji i NASA nebo BBC, Slovák pro ni riskoval život

Unikátní fotografická mozaika „Proměny komety NEOWISE“, jejíž autory jsou fotografové Petr Horálek (Česko) a Tomáš Slovinský (Slovensko) se těší velkého světového úspěchu. Mozaika zachycující postupný vývoj jasné červencové komety NEOWISE na obloze nad masivem Vysokých Tater byla 2. listopadu 2020 publikována jako prestižní Vědecký snímek dne NASA (Earth science Picture Of the Day) nebo v britském magazínu BBC Sky and Night. Za vytvořením mozaiky stojí velké výdaje a úsilí obou fotografů, spánkový deficit, slovenský autor dokonce kvůli němu riskoval život.