Český fotograf Daniel Ščerba uspěl v NASA se snímkem nadoblačných blesků

V pondělí12. září 2022 publikovala americká agentura NASA snímek dne s názvem „Blýskání červených skřítků nad Českou republikou“ (Red Sprite Lightning over the Czech Republic). Zachycuje prchavý moment výskytu tzv. červených skřítků, druhu nadoblačného blesku, který se ve velké četnosti objevil nad bouří nacházející se nad severními Čechami 26. srpna 2022 ve 21:32 SELČ. Skřítci díky svým velkým rozměrům a vysoké poloze nad zemí byly zachyceny z asi 200km vzdálenosti fotografem Danielem Ščerbou při snímání z Dolního Údolí (Zlaté Hory) v Jeseníkách nedaleko vysílače u Ondřejovic. Vzácný záběr je pouhým 19. snímkem za celou historii snímku dne NASA (od roku 1995) zachycený právě ze Česka.

Oficiální popis editora snímku dne NASA zní: Co jsou ta červená vlákna na obloze? Jsou to zřídka viděná forma blesku potvrzená teprve asi před 35 lety: červení skřítci. Výzkum ukázal, že po silném úderu blesku z mraku na zem s pozitivním nábojem vznikají jako protipól červení skřítci jako 100metrové koule ionizovaného vzduchu, které „vystřelí“ z výšky asi 80 km rychlostí 10 procent rychlosti světla. Rychle je následuje skupina vzhůru stoupajících ionizovaných kuliček. Snímek byl pořízen koncem minulého měsíce z Jeseníků na severní Moravě v České republice. Vzdálenost k červených skřítků na snímku je asi 200 kilometrů. Červeným skřítkům trvá jen zlomek sekundy, než se objeví nad bouřkovým výbojem a jsou nejlépe vidět z velké vzdálenosti z boku nad silnou bouřkou.

Samotní červení skřítci jsou velmi prchavým jevem, jejich viditelnost trvá jen asi 1/100 sekundy. Název pochází z anglického „red sprites“ (v překladu „červený skřítek“ nebo příhodněji „červený přízrak“) a jevy jsou to ve skutečnosti rozměrově opravdu velké – rozkládají se ve výšce mezi 50-95 kilometry nad zemí. Poprvé o jejich existenci diskutoval už v roce 1925 Charles Wilson (1869-1959), skotský fyzik a nositel Nobelovy ceny. Sám dokonce tvrdil, že jev na vlastní oči o 31 let později zpozoroval, ale protože neexistovalo záznamové médium, které by jeho pozorování potvrdilo, byl jev považován za pouze teoretický. Teprve až v roce 1989 vědci z Univerzity v Minnesotě, vedení ceněným profesorem Johnem R. Wincklerem (1916-2001), testovali 6. června novou vysoko citlivou LLLTV kameru, primárně určenou na pozorování slabých struktur polárních září a zcela náhodou zachytili právě červené skřítky. Od té doby se jejich výzkumu věnuje celá řada odborníků i nadšených pozorovatelů. Bohužel díky rostoucí míře škodlivého světelného znečištění z měst je i jejich viditelnost a možnost zachycení limitována, neboť nejlépe se dají zachytit nízko nad obzorem v době, kdy zdrojová bouřka je daleko od pozorovatele (a tedy zpravidla pod obzorem). Právě nízko nad obzorem se světelné znečištění projevuje nejvíce, a tak fotografové pro zachycení prchavých skřítků využívají lokalit daleko od měst s dokonalým rozhledem. Důležitá je také technika, je zapotřebí mít světelný objektiv, vysokocitlivou kameru a možnost snímat vysokofrekvenčně v průběhu i několika hodin probíhající vzdálené bouřkové aktivity.

Sám autor k pořízení fotografie dodává: „Úspěšný záběr skřítků vznikl při sekvenčním snímání 26. srpna 2022 v časovém rozmezí 20:45 do 22:30 SELČ. Fotil jsem celkem na 3 foťáky, takže se za tu dobu nasnímalo okolo 4500 fotek a kromě tohoto záběru se mi podařilo zaznamenat červené skřítky ještě na dalších 14 snímcích. Použil jsem speciálně upravený a kvůli redukci šumu chlazený fotoaparát Sony A7S, objektiv Sony 135GM a snímal jsem na ISO 2500, clonu f/2 na co nejkratší expozice, aby se nenavýšil jas v pozadí. Ty trvaly 3,2 sekundy. Snímek je barevně kalibrován, aby odpovídal fyzikálně korektním barvám jevu.“

Snímání červených skřítků s trochou nadsázky připomíná „hru na slepou bábu“. Fotograf neví dopředu, kde na obloze se jev objeví, a tak musí odhadovat směr i výšku nad obzorem. Jediné, co je známo, je vzdálenost a směr bouře, kterou lze odhadnout z radarových či jiných dostupných meteorologických dat. „K přesnému určení potenciální výšky úkazu používám tabulku, co jsem si kdysi vypracoval, a k zaměření potřebného úhlu objektivu používám digitální náklonoměr, k určení směru online mapy nebo kompas. Protože bouře se pochopitelně pohybuje, musím objektiv postupně také posouvat, a to jen s hrubým odhadem, kdy si třeba po 10 minutách zkontroluji nafocené snímky, a pokud na nich je skřítek na okraji záběru, tak si jen doladím pozici objektivu, případně nastavení expozice, a fotím dále. Takto proces opakuji, dokud se nezatáhne nebo bouřková aktivita nepoleví,“ doplňuje operativní focení prchavého jevu Ščerba, který patří v Česku k nejproduktivnějším fotografům tohoto jevu.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní výběr nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské technologické univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně. Daniel Ščerba je novým českým fotografem, který tohoto ocenění dosáhl. V minulosti takto uspěli například prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně nebo Dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu akademie věd ČR. Celkový přehled českých a slovenských snímků dne NASA najdete na stránce České astronomické společnosti.

Odkazy na Astronomický snímek dne NASA 12. září 2022:

• https://apod.nasa.gov/apod/ap220912.html (anglicky)
• https://www.astro.cz/apod/ap220912.html (česky)
• https://www.facebook.com/AstronomyPictureOfTheDay/ (Facebook APOD)
• https://www.instagram.com/astronomypicturesdaily/?hl=cs (Instagram APOD)

Kontakty a další informace:

Daniel Ščerba
Autor astronomického snímku dne NASA 12. září 2022
Email: daniel.scerba@post.cz