streda, 22 mája, 2024
AktualityÚkazy

Čeká nás „růžový superúplněk“

Pokud se chystáte vyfotografovat vycházející či zapadající Měsíc, je jedno, zda daný úplněk bude „super“ či nikoli. Každý úplněk je totiž příležitostí k zajímavému úlovku. Na tomto snímku je zapadající březnový úplněk nad siluetou Brna. Foto: Pavel Gabzdyl.
Pokud se chystáte vyfotografovat vycházející či zapadající Měsíc, je jedno, zda daný úplněk bude „super“ či nikoli. Každý úplněk je totiž příležitostí k zajímavému úlovku. Na tomto snímku je zapadající březnový úplněk nad siluetou Brna. Foto: Pavel Gabzdyl.

V úterý 27. dubna nastane o půl šesté ráno úplněk. O 11 hodin se Měsíc na své dráze přiblíží k Zemi „jen“ na 357 370 km. V úterý večer se tak nad obzor vyhoupne druhý největší měsíční kotouč letošního roku. Nic „velkého“ ale nečekejte. Své „žně“ budou mít především fotografové.

Letošní dubnový úplněk si vysloužil hned dvě přezdívky. Jednak půjde o tzv. „růžový úplněk“, což kupodivu nemá nic společného s jeho zabarvením. Podle starých ročenek amerických farmářů měl totiž každý úplněk své vlastní jméno. Ten dubnový byl nazván podle růžové barvy plamenek šídlovitých čili okrasných květin původem ze Severní Ameriky, které rozkvétají právě v dubnu. Druhá přezdívka vyplývá z toho, že půjde zároveň o tzv. superúplněk.

Vzdálenost Měsíce od Země se mění

Co vlastně superúplněk je? Nebeská mechanika Měsíci „velí“, že náš souputník kolem Země neobíhá po přesně kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je někdy k Zemi blíž (přízemí) a někdy zase dál (odzemí). Vzhledem k tomu, že časy přízemí a odzemí nesouvisí s měsíčními fázemi, mohou nastávat okamžiky největšího či nejmenšího přiblížení Měsíce k Zemi při libovolných fázích. A právě o to jde. Když totiž přízemí nastane zrovna v době, kdy je Měsíc v úplňku, tak tento úplněk bude o něco větší než ty, které se s dobou přízemí neshodly. Záleží jen na tom, jak moc se doba přízemí kryje s dobou úplňku a jak blízko v daném přízemí Měsíc od Země je (vzdálenost Měsíce se při různých přízemích liší). A tak některé úplňky jsou víc „super“ a jiné méně.

Těsný souboj velikostí

Grafické porovnání úhlově největšího a nejmenšího úplňku v roce. Autor: Pavel Gabzdyl.
Grafické porovnání úhlově největšího a nejmenšího úplňku v roce. Autor: Pavel Gabzdyl.

Dubnový superúplněk bude podle suché řeči čísel tím druhým největším v roce 2021. Hned při následujícím úplňku, který nastane 26. května ve 13 hodin, se k nám totiž Měsíc přiblíží na 357 450 km. Tou dobou našeho souputníka ale na obloze nespatříme, bude pod obzorem. Jeho vůbec nejtěsnější přiblížení k Zemi totiž nastane o něco dříve než úplněk. Konkrétně 26. května ve čtyři hodiny ráno, kdy od nás bude vzdálený 357 300 km. Pokud si tedy chcete počíhat na největší měsíční úplněk letošního roku, počkejte si na západ Měsíce okolo páté ráno 26. května. Tou dobou k nám bude Měsíce ještě o asi 85 kilometrů blíž, než 27. dubna večer při vycházejícím růžovém úplňku. Jde však o naprosto zanedbatelný rozdíl, a tak oba úplňky, jak dubnový, tak i ten květnový můžeme považovat za prakticky stejně velké. Pro úplnost dodejme, že v roce 2021 se k nám Měsíc nejvíc přiblíží 4. prosince krátce po 12. hodině, a to na zhruba 356 790 kilometrů. Tou dobou ale bude v novu, takže si „velký“ Měsíc neužijeme.

Superúplněk bez definice

Je třeba uvést na pravou míru ještě jednu podstatnou informaci: superměsíc (ani superúplněk) není žádným oficiálním astronomickým termínem. Poprvé toto označení použil astrolog (ano, astrolog, ne astronom!) Richard Nolle v roce 1979. Superměsíc „definoval“ jako nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se 90 % jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze. Proč si však zvolil zrovna 90 procent, nikdo netuší. Tam, kde není přesná definice, nemůže být ani jednoznačný výsledek. Za referenční přízemí a odzemí si totiž můžete vybrat hned několik hodnot. Mohou to být například nejbližší přiblížení v daném roce nebo nejbližší přiblížení při aktuálním oběhu. Proto se ani astronomové neshodnou na tom, který úplněk ještě „super“ je a který už ne.

Rozdíl pro pozorovatele je zanedbatelný

Největším úplňkem letošního roku bude tedy ten, který nastane 26. května. Naopak vůbec nejmenší úplněk nás čeká 19. prosince. Mezi nejbližším a nejvzdálenějším úplňkem roku 2021 tedy bude rozdíl skoro 49 tisíc kilometrů. Na první pohled se to může zdát hodně, ale rozdíl je to pro běžného pozorovatele zcela zanedbatelný. Ostatně, nemáte někde po ruce padesátikorunovou minci? Tak někoho požádejte, aby tuto minci podržel před vašima očima ve vzdálenosti tří metrů. Právě tak velký bude na obloze největší úplněk letošního roku. Ten nejmenší se pak bude jevit zhruba jako desetikoruna sledovaná ze stejné vzdálenosti.

„Super“ či ne, vždy je krásný na obzoru

Východ květnového úplňku za Kunětickou horou u Pardubic. Foto: Petr Horálek.
Východ květnového úplňku za Kunětickou horou u Pardubic. Foto: Petr Horálek.

Ačkoliv je rozdíl úhlové velikosti Měsíce v úplňku v přízemí a odzemí poměrně zanedbatelný (viz zmíněný pokus s mincemi) a činí maximálně nějakých 15 % rozdílu, pohled na vycházející či zapadající úplněk stojí za to. Vědomi jsou si to toho zejména fotografové, kteří se snaží úplňky zaznamenávat v [hlov0 blízkosti kulturních památek či i se vzdálenými lidmi. Při pozorování pouhým okem se navíc Měsíc skutečně zdá velký, ovšem to je dáno optickou iluzí. Lidský mozek má totiž tendenci viděný obraz Měsíce porovnávat s objekty na obzoru – a čím jsou objekty vzdálenější, tím se Měsíc jeví větší. Když bychom ale počkali, až se úplněk „odpoutá“ od obzoru a vystoupá vysoko nad něj, už jeho velikost nemáme s čím porovnat a zdá se proto menší. Že je stejně úhlově velký jak na obzoru, tak vysoko nad ním, se můžete přesvědčit právě fotograficky. Co ale reálně při východu (a západu) nastává Měsíce, je jeho optické zploštění. Za ním stojí zemská atmosféra.

Autor a další informace:

Pavel Gabzdyl
Spisovatel, fotograf, popularizátor astronomie
Autor portálu Neuvěřitelný Měsíc
Facebook: www.fb.com/prohlidka.mesice
Email: p.gabzdyl@gmail.com

Zdielaj článok