Úkazy

Na večerní obloze je nyní možné vyhlížet jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Kometa se v druhé polovině října nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti, při které by ji zkušení pozorovatelé mohli na tmavé obloze daleko od měst slabě spatřit i pouhýma očima. Zcela jistě se ale dá uzřít už v malém mysliveckém dalekohledu a krásná je na fotografiích. Kdy a kde ji bude nejvhodnější vyhlížet?

V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo 20:30 SELČ, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než 6 letech. Během zatmění také bude možné vyhledat planetu Saturn.

Ve středu 13. srpna 2025 došlo na území Česka opět k poměrně pozoruhodnému jevu: V úzkém pásu bylo možné na zlomek sekundy zachytit před Sluncem siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS za velmi příhodných podmínek. K úkazu sice dochází na našem území i několikrát do měsíce, ale v tomto případě byla ISS během jevu velmi vysoko a tedy úhlově dostatečně velká, aby se daly zachytit detaily jako solární panely nebo některé větší moduly. Úspěšně se jev podařilo na Pardubicku zachytit Petru Horálkovi z opavského Fyzikálního ústav.

Letošní srpen nabídne opravdu pozoruhodné nebeské úkazy. Kromě každoročních Perseid, které tento rok kvůli svitu Měsíce nebudou pozorovatelné za nejlepších podmínek, se nabízí pohled hned k několika planetám. Ty budou v průběhu měsíce nabízet nejrůznější očima pozorovatelné a nesmírně fotogenické konstelace. Už 12. srpna se přitom dočkáme úhlově těsného nebeského setkání nejjasnějších z nich: Jupiteru a Venuše.

Na konci července 2025 nám obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned 2 planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a o „podkladovou scénu“ známé otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Nebeská uskupení budou k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem (tedy před 4. hodinou ranní), ale nízko nad obzorem je budeme moci vyhlížet už krátce po 2. hodině ráno.

Bouřka je impozantní přírodní úkaz. Vzniká a rozvíjí se ve spojitosti se specifickým druhem oblaku, cumulonimbem. V jiných oblacích nevzniká. Cumulonimbus je oblak kumuliformního typu s velkým vertikálním rozsahem. V našich zeměpisných šířkách mívá základnu kolem 1 až 2 kilometrů nad zemí, vrcholy v letním období kolem 12 až 15 kilometrů, což je dáno výškou tropopauzy a možností průniku konvektivního proudu do spodní stratosféry. V rovníkových oblastech sahají bouřkové oblaky do ještě větších výšek. A právě vertikální rozsah oblaku je pro následný vznik blesků důležitý. Jsou však i jiné druhy oblaků, které mají velký vertikální rozsah, jako je například nimbostratus, a přesto v nich k elektrickým výbojům nedochází. Bouřkový cumulonimbus je oproti jiným oblakům typický značnými vertikálním rychlostmi proudění, které přenášejí hmotu vody, případně ledu, rychle nahoru a dolů, a spolu s vodními nebo ledovými částicemi se přenáší také elektrický náboj, který je pokrývá. Vzniká tak polarizované elektrické pole, které při dostatečné intenzitě vede k výboji.

V soboru 14. června 2025 došlo na území Česka k poměrně pozoruhodnému jevu: V úzkém pásu bylo možné na zlomek sekundy zachytit před Sluncem siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS za velmi příhodných podmínek. K úkazu sice dochází na našem území i několikrát do měsíce, ale v tomto případě byla ISS během jevu velmi vysoko a tedy úhlově dostatečně velká, aby se daly zachytit detaily jako solární panely nebo některé větší moduly. Úspěšně se jev podařilo na Vysočině zachytit Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě.