Author: Petr Horálek

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem. O necelý týden později nás také čeká jeden ze dvou úhlově největších úplňků v roce.

Pokud máte možnost či jste dokonce nuceni pobývat právě v následujících 14 dnech někde na mimo velká města, nabízí se pozorovat jeden velmi zajímavý úkaz na noční obloze – zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako stříbřitý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°, kde jej doplňuje poměrně vzácný pohled na planetu Mars nedaleko hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. Na oba úkazy netřeba dalekohled, jen tmavá obloha.

Rok 2020 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Uviděli jsme jasnou kometu NEOWISE, Venuši u kupy Plejády nebo meteorické roje Lyridy, Perseidy či Geminidy za vhodných podmínek. V říjnu byl k Zemi nejblíže Mars na dalších 15 roků a na prosincový slunovrat se na nebi objevila mimořádně vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se znovu dočkají až další generace v roce 2080. Rok 2021 bude o něco chudší, ovšem rovněž velmi zajímavý. Pod nebe nás nalákají noční svítící oblaky, meteorický roj Perseidy nebo dokonce částečné zatmění Slunce viditelné vysoko nad obzorem nad celým česko-slovenským územím.