streda, 22 mája, 2024
AktualityČlánkyÚkazy

Srpnové úplňky budou „velké“

„Superúplněk“ vychází za hradem Kunětická hora na Pardubicku. Vjem velkého Měsíce vůči hradu je důsledkem perspektivy. Načervenalá barva je způsobena zeslabením měsíčního svitu procházejícího zemskou atmosférou. Foto: Petr Horálek.
„Superúplněk“ vychází za hradem Kunětická hora na Pardubicku. Vjem velkého Měsíce vůči hradu je důsledkem perspektivy. Načervenalá barva je způsobena zeslabením měsíčního svitu procházejícího zemskou atmosférou. Foto: Petr Horálek.

Jako (téměř) každý rok i v roce 2023 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce. Letos nás tato situace čeká hned dvakrát v jednom měsíci, konkrétně při úplňcích 1. a 31. srpna. Oba úplňky se nám tak budou v posledním letním měsíci jevit úhlově větší než obvykle, ačkoliv za tímto vjemem stojí ve velké míře optický klam. Druhý z úplňků bude rovněž vzácný „modrý“, s barvou to ovšem nesouvisí. Nejlepší pohled se na oba úplňky naskytne při jejich východech a západech nízko nad obzorem.

Obří měsíc nečekejte

První z „přízemních“ úplňků (či mezi astronomy nepříliš oblíbeně „superúplňků“) se odehraje v úterý 1. srpna ve 20:31 SELČ, přičemž v té době (v čase úplňku) bude Měsíc ještě pod obzorem. Vyjde až před 21. hodinou. Nicméně k Zemi se bude teprve ještě přibližovat a nejvíce se k ní přiblíží 2. srpna v 7:53 SELČ, a to na vzdálenost 357 309 km. V té době bude ale už Měsíc zase pod obzorem, protože po 5. hodině ranní zapadne. Neuvidíme tedy ani Měsíc přesně v úplňku, ani úhlově největší Měsíc v době jeho maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.

Výrazně zajímavější situace se dočkáme během druhého srpnového úplňku, který nastane ve čtvrtek 31. srpna ve 3:35 SELČ. Tehdy bude Měsíc ve fázi úplňku jen zhruba 9,5 hodin poté, co se nejvíce přiblíží k Zemi. Konkrétně ještě ve středu 30. srpna v 17:52 SELČ na vzdálenost 357 181 km. I v té době bude ale Měsíc ještě pod obzorem, takže pokud si chcete vychutnat onen „superúplněk“, nejzajímavější bude Měsíc během svého východu 30. srpna okolo 19:30 SELČ, jen hodinu a půl po největším přiblížení k Zemi a asi 8 hodin před fází úplňku. V obou případech ale nečekejte žádný obří měsíc.

Porovnání úhlové velikostí úplňků v přízemí a v odzemí (lidově „superúplňku“ a „mikroúplňku“) v roce 2018. Úplněk v přízemí je maximálně o 15 % větší, což je při pohledu očima prakticky nepostřehnutelné. Dojem „velkého Měsíce“ způsobuje hlavně iluze při východu nebo západu našeho kosmického souputníka. Foto: Petr Horálek.
Porovnání úhlové velikostí úplňků v přízemí a v odzemí (lidově „superúplňku“ a „mikroúplňku“) v roce 2018. Úplněk v přízemí je maximálně o 15 % větší, což je při pohledu očima prakticky nepostřehnutelné. Dojem „velkého Měsíce“ způsobuje hlavně iluze při východu nebo západu našeho kosmického souputníka. Foto: Petr Horálek.

„Superúplněk“ nebo „superměsíc“ není astronomický pojem. Jde jen lidové vyjádření úhlově největšího úplňku v roce, který je ale stále jen asi o 15 procent větší než ten úhlově nejmenší v roce (tedy o tloušťku párátka drženého při natažené paži co nejdál od očí). „Poprvé toto označení použil astrolog (ano, astrolog, ne astronom!) Richard Nolle v roce 1979. Superměsíc definoval jako nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se 90 % jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze. Proč si však zvolil zrovna 90 procent, nikdo netuší,“ vysvětluje Pavel Gabzdyl, z brněnského planetária, přední český popularizátor nejen měsíční astronomie.

Ačkoliv je rozdíl úhlové velikosti Měsíce v úplňku v přízemí a odzemí poměrně zanedbatelný (viz zmíněný pokus s pátátkem) a činí maximálně nějakých 15 % rozdílu, pohled na vycházející či zapadající úplněk stojí za to. Vědomi jsou si to toho zejména fotografové, kteří se snaží úplňky zaznamenávat v úhlově blízkosti kulturních památek či i se vzdálenými lidmi. Při pozorování pouhým okem se navíc Měsíc skutečně zdá velký, ovšem to je dáno optickou iluzí. Lidský mozek má totiž tendenci viděný obraz Měsíce porovnávat s objekty na obzoru – a čím jsou objekty vzdálenější, tím se Měsíc jeví větší. Když bychom ale počkali, až se úplněk „odpoutá“ od obzoru a vystoupá vysoko nad něj, už jeho velikost nemáme s čím porovnat a zdá se proto menší. Že je stejně úhlově velký jak na obzoru, tak vysoko nad ním, se můžete přesvědčit právě fotograficky. Co ale reálně při východu (a západu) nastává Měsíce, je jeho zploštění. Za ním stojí optická nehomogenita zemské atmosféry.

Uvidíme i „modrý měsíc“?

V souvislosti s druhým srpnovým úplňkěm se setkáme s podivnou formulí „modrý superúplněk (z angl. „blue supermoon“). Pojem nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci (v tomto případě v srpnu 2023), což není zcela obvyklé. Existuje ale i druhá definice „modrého měsíce“, tzv. sezónní, a ta je o něco složitější: V průběhu astronomického období definovaným daty jeho začátkem a koncem (například léto 2023 začalo letním slunovratem 20. června a končí podzimní rovnodenností 23. září) se zpravidla odehrají 3 úplňky. Vzácně jsou hned 4. V takovém případě se za „modrý měsíc“ označuje třetí z těchto čtyř. Takové situace se dočkáme až v příštím roce, sezónní „modrý měsíc“ nastane 19. srpna 2024.

 

„Superúplněk“ vychází za slovenským Ľubovnianském hradem, památkou UNESCO, v červenci 2022. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
„Superúplněk“ vychází za slovenským Ľubovnianském hradem, památkou UNESCO, v červenci 2022. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.

Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů v těch vzácných případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň 1 mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou část spektra viditelného světla (červenou) a do našich očí pak doputuje jen ta modrá. Známý je případ z roku 1883, kdy indonéská sopka Krakatoa vyvolala tak silnou erupci, že ji vědci přirovnali ke 100megatunové jaderné bombě. Popel z exploze Krakatoa vystoupal do atmosféry až 80 kilometrů a obsahoval mnoho takových částic. Lidé proto byli svědky modře zabarveného Měsíce na mnoha místech na světě. Pokud ale zemské ovzduší není takovýmto způsobem znečištěno, modře zbarvené Měsíce na fotografiích jsou výsledkem jen speciálních modrých filtrů v mobilech či fotoaparátech nebo zpracováním fotek v počítači.

 

Přílivy a zkáza Titaniku

Má úplněk na člověka nějaký citelný vliv? Neboť je úplněk nejvýraznější měsíční fází (a protože při této fázi je Měsíc pozorovatelný celou noc), je celkem pochopitelné, že právě této fázi je věnována pravidelně největší pozornost. A váže se k ní mnoho tradic, ale i mýtů a legend popisujících, jaký více či méně intenzivní vliv na nás úplněk má. Nesporně má Měsíc v úplňku vliv na vzdouvání hladin moří a oceánů, neboť přílivy a odlivy jsou nejsilnější v momentě, dochází k superpozici slapových sil Slunce a Měsíce. Tedy v době, kdy jsou spolu se Zemí poblíž jedné přímky. Taková situace nastává právě za úplňku nebo za novu. Je-li Měsíc při jedné z těchto fází k Zemi na své eliptické dráze blíže (a je-li i Země blíže ke Slunci, což se odehrává pravidelně na počátku ledna), jsou přílivy a odlivy nejvýraznější. Jedna taková konstelace dokonce nepřímo ovlivnila nechvalný osud slavného parníku Titanik, když superpozice slapových sil způsobila změnu trasy ledovců, z nichž jeden osudově zkřížil cestu legendární lodi. Je paradox, že kdyby Titanik plul v době okolo úplňku, k tragédii by téměř jistě nedošlo, neboť za svitu Měsíce by ledovec byl výrazně lépe patrný už z velké vzdálenosti.

Chytneme jesetera?

Pokud se chystáte vyfotografovat vycházející či zapadající Měsíc, je jedno, zda daný úplněk bude „super“ či nikoli. Každý úplněk je totiž příležitostí k zajímavému úlovku. Na tomto snímku je zapadající březnový úplněk nad siluetou Brna. Foto: Pavel Gabzdyl.
Pokud se chystáte vyfotografovat vycházející či zapadající Měsíc, je jedno, zda daný úplněk bude „super“ či nikoli. Každý úplněk je totiž příležitostí k zajímavému úlovku. Na tomto snímku je zapadající březnový úplněk nad siluetou Brna. Foto: Pavel Gabzdyl.

První ze srpnových úplňků také ponese označení „jeseterový“. To ovšem neznamená, že za úplňku spatříme tyto majestátní ryby. Obecně každý z úplňků se nese v duchu nějakého symbolu, nejčastěji spojeného s počasím nebo aktivititou daného měsíce, ve kterém k úplňku dojde. Seznam těchto názvů úplňků najdeme ve starém farmářském almanachu (který se začal publikovat od roku 1930) a data v něm pocházejí z mnoha zdrojů v Americe, včetně těch indiánských, koloniálních, neposledně ale i těch evropských. Tradičně se každý název úplňku vztahoval na celý lunární měsíc, ve kterém k němu došlo, tedy nejen na úplněk. Lednový se nazývá „vlčí“, únorový „sněžný“ a tak podobně. Letošní první srpnový úplněk se podle almanachu nazývá „jeseterový“, protože v srpnu se tradičně dařilo ulovit jesetery nejlépe z Velkých jezer a Champlainova jezera na hranicích USA s Kanadou.

Úplňky v roce 2023 a jejich názvy podle farmářského almanachu

  • 7. ledna 2023 – „Vlčí úplněk, Wolf Moon“ (podle vlků, kteří v lednu vyjí na Měsíc, aby svolali smečku)
  • 5. února 2023 – „Snežný úplněk, Snow Moon“ (podle nejdrsnějších sněžných podmínek v severní Americe, které znesnadňovaly lov)
  • 7. 3. 2023 – „Žížalí úplněk, Worm Moon“ (začnou se znovu objevovat žížaly a přivádějí zpět ptáky, kteří se jimi krmí, začíná jaro)
  • 6. 4. 2023 – „Růžový úplněk, Pink Moon“ (podle příchodu jara a zahájením období výsadby; přichází období plodnosti, růstu a hojnosti)
  • 5. 5. 2023 – „Květinový úplněk, Flower Moon“ (nastává období jara a rozkvetlé flóry, v USA někdy spojovaný s „mechově růžovou“ plemenkou šídlovitou)
  • 4. 6. 2023 – „Jahodový úplněk, Strawberry Moon“ (podle hojnosti jahodové úrody v tomto období)
  • 3. 7. 2023 – „Jelení úplněk, Buck Moon“ (podle výskytu jelenů s novým parožím, které se objevuje na obzoru proti vycházejícímu úplňku)
  • 1. 8. 2023 – „Jeseterový úplněk, Sturgeon Moon“ (podle úspěšného lovu jeseterů na velkých jezerech na hranicích USA a Kanady)
  • 31. 8. 2023 – „Modrý úplněk, Blue Moon“ (je druhým úplnkěm v kalendářním měsíci)
  • 29. 9. 2023 – „Sklizňový/Kukuřičný úplněk, Harvest/Corn Moon“ (podle období sklizně, zejména kukuřice na americkém severovýchodě)
  • 28. 10. 2023 – „Lovecký úplněk, Hunter’s Moon“ (nastává v období, kdy byl ideální čas na lov zvířat před dlouhou a chladnou zimou)
  • 27. 11. 2023 – „Bobří úplněk, Beaver Moon“ (bobři stavěli své hráze v rámci přípravy na nadcházející zimu a lovci je často lovili pro jejich teplou srst)
  • 27. 12. 2023 – „Chladný úplněk, Cold Moon“ (podle příchodu zimy a mrazivých nocí při vyjasnění)

Problémy se spánkem

Další z věcí, u které můžeme sledovat skutečný vliv Měsíce v úplňku na činnost člověka, je jeho svit. Ten podle některých studií působí na kvalitu našeho spánku. Samozřejmě výrazně více si toho všimneme v zimních měsících, kdy se úplněk dostává vysoko nad obzor. Více popisuje opět Pavel Gabzdyl: „Některé lékařské studie ovšem nevylučují, že na kvalitu lidského spánku má vliv i samotný lunární cyklus, který způsobuje, že mozková činnost indikující kvalitu hlubokého spánku, se za úplňku snižuje někdy až o třicet procent, Podobný vliv byl prokázán i u dětí, jejichž spánek byl při úplňku zhruba o 5 minut kratší než v době novoluní.“ Gabzdyl dodává, že aktuální měsíční fáze mohou ovlivňovat rychlost usínání a celkovou délku spánku, a to až o desítky minut. Nejvíce se to projevuje 3 až 5 dnů před úplňkem, kdy Měsíc svítí už během hodin předcházejících stmívání.

Intenzita jasu oblohy za svitu měsíčního úplňku je ale stále mnohonásobně menší než intenzita světla ve velkých městech způsobující spánkovou deprivaci kvůli rušivému světelnému znečištění. „Míra, jakou ovlivňuje náš spánek Měsíc, je však zanedbatelná v porovnání s nesprávným používáním umělého nočního světla v našich domovech a také veřejného osvětlení. Intenzita osvětlení úplňkovým Měsícem může v tropických zeměpisných šířkách dosáhnout nanejvýš 0,32 luxu. U nás je to v době úplňku jen kolem 0,25 luxu. Ve městech se však intenzita umělého osvětlení pohybuje v jednotkách, mnohdy i v desítkách luxů!“ upozorňuje Gabzdyl.

Houbová sezóna, naděje i datum porodu

V některých kultruách se věřilo, že datum porodu souvisí s úplňkem. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
V některých kultruách se věřilo, že datum porodu souvisí s úplňkem. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.

V souvislosti s úplňkem se ale setkáváme i s mnohými mýty nebo pověrami. Jeden z nejpopulárnějších je stále diskutovaný, ale doposud nepotvrzený vliv Měsíce na růst hub. Podle tvrzení některých mykologů je to způsobeno právě slapovými jevy Měsíce, které vytahují vláhu z hloubky země a dávají houbám patřičné živiny. Doposud se ale takový vliv fundamentálně nepotvrdil. Mezi mnoha pověrami jsou i ty, že pod vlivem měsíčního svitu můžeme v lese léčit hemoroidy. V některých kulturách je Měsíc také symbolem naděje. Například té symbolizující příchod nového života. Ve skutečnosti, i když si nikdo nemůže být jistý, kdy se dítě narodí, některé tradice o Měsíci naznačují, že k porodům pravděpodobně dojde 7 dní před až 7 dní po úplňku. Mnoho kultur věří, že síla Měsíce na plodovou vodu ženy zvyšuje šance na porod právě v době úplňku. Podobných mýů a legend najdeme stovky napříč nejrůznějšími národy a kulturami. Další zajímavosti o Měsíci můžete najít v jedinečných publikacích Pavla Gabzdyla.

V srpnu nás kromě dvou úhlově největších úplňků ještě čeá maxim meteorického roje Perseid a nejlepší viditelnost planety Saturn. Více v přehledu úkazů v roce 2023.

Zdielaj článok

Petr Horálek

Petr Horálek (*1986) je český astrofotograf, kreslíř, spisovatel, cestovatel, astronom, popularizáor astronomie, český delegát Mezinárodní Asociace pro Temné nebe a první český Fotovyslanec Evropské jižní observatoře. Jeho snímky byly několikrát vybrány jako prestižní Astronomický snímek týdne ESO nebo Česká astrofotografie měsíce. Pracuje ve Fyzikálním ústavu v Opavě.