Author: Petr Horálek

Ve středu 13. srpna 2025 došlo na území Česka opět k poměrně pozoruhodnému jevu: V úzkém pásu bylo možné na zlomek sekundy zachytit před Sluncem siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS za velmi příhodných podmínek. K úkazu sice dochází na našem území i několikrát do měsíce, ale v tomto případě byla ISS během jevu velmi vysoko a tedy úhlově dostatečně velká, aby se daly zachytit detaily jako solární panely nebo některé větší moduly. Úspěšně se jev podařilo na Pardubicku zachytit Petru Horálkovi z opavského Fyzikálního ústav.

Na konci července 2025 nám obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned 2 planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a o „podkladovou scénu“ známé otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Nebeská uskupení budou k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem (tedy před 4. hodinou ranní), ale nízko nad obzorem je budeme moci vyhlížet už krátce po 2. hodině ráno.

Od počátku června přibližně do poloviny července se z území střední Evropy naskýtá každoročně možnost vyhlížet nezvyklý typ oblačnosti, tzv. Noční svítící oblaka (zkratka NLC z anglického Noctilucent Clouds). Oproti běžným oblakům se NLC nacházejí mimořádně vysoko, zhruba 85 km nad zemským povrchem a přes den nejsou vůbec vidět. Pozorovatelné se stávají jen za soumraku nebo za úsvitu díky jejich nasvětlení Sluncem, které se v té době nachází hluboko pod obzorem a oblaky tak vynikají jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem proti tmavé obloze. Nejčastěji se vyskytují v týdnech okolo letního slunovratu, který letos připadá na 21. června. Pokud jsou výrazné, dají se zaznamenat i na aparáty chytrých telefonů.

V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na území Česka i Slovenska bude zatmění viditelné okolo poledne ve výšce více než 40° nad obzorem a při maximální fázi bude Měsíc zakrývat až 22 procent slunečního disku (severozápad Čech).

V pátek 14. března 2025 na časné ranní obloze budeme pozorovat zapadající úplněk v poněkud nezvyklém stavu: Ještě, než zapadne za obzor, začne vstupovat do zemského stínu, nastane totiž jeho zatmění. Zatmění sice bude úplné, ale z česko-slovenského území spatříme jen počáteční polostínovou (a v Česku i částečnou) fázi, úplné zatmění proběhne bohužel celé pod obzorem.

Na večerní obloze lze za soumraku najít jinak obtížně pozorovatelnou planetu Merkur, a to zhruba do poloviny března. Její vyhledání bude možné volnýma očima bez dalekohledu i z měst. Nejlépe se bude dát vyhledat 11. a 12. března 2025 díky jasné planetě Venuši, se kterou se v těch večerech octnou úhlově blízko sebe.

Jasná planeta Venuše je v těchto dnech pozorovatelná vysoko nad západním obzorem jako „Večernice“. Dá se spatřit i z měst