Author: Petr Horálek

Od počátku června přibližně do poloviny července se z území střední Evropy naskýtá každoročně možnost vyhlížet nezvyklý typ oblačnosti, tzv. Noční svítící oblaka (zkratka NLC z anglického Noctilucent Clouds). Oproti běžným oblakům se NLC nacházejí mimořádně vysoko, zhruba 85 km nad zemským povrchem a přes den nejsou vůbec vidět. Pozorovatelné se stávají jen za soumraku nebo za úsvitu díky jejich nasvětlení Sluncem, které se v té době nachází hluboko pod obzorem a oblaky tak vynikají jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem proti tmavé obloze. Nejčastěji se vyskytují v týdnech okolo letního slunovratu, který letos připadá na 21. června. Pokud jsou výrazné, dají se zaznamenat i na aparáty chytrých telefonů.

V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na území Česka i Slovenska bude zatmění viditelné okolo poledne ve výšce více než 40° nad obzorem a při maximální fázi bude Měsíc zakrývat až 22 procent slunečního disku (severozápad Čech).

V pátek 14. března 2025 na časné ranní obloze budeme pozorovat zapadající úplněk v poněkud nezvyklém stavu: Ještě, než zapadne za obzor, začne vstupovat do zemského stínu, nastane totiž jeho zatmění. Zatmění sice bude úplné, ale z česko-slovenského území spatříme jen počáteční polostínovou (a v Česku i částečnou) fázi, úplné zatmění proběhne bohužel celé pod obzorem.

Na večerní obloze lze za soumraku najít jinak obtížně pozorovatelnou planetu Merkur, a to zhruba do poloviny března. Její vyhledání bude možné volnýma očima bez dalekohledu i z měst. Nejlépe se bude dát vyhledat 11. a 12. března 2025 díky jasné planetě Venuši, se kterou se v těch večerech octnou úhlově blízko sebe.

Jasná planeta Venuše je v těchto dnech pozorovatelná vysoko nad západním obzorem jako „Večernice“. Dá se spatřit i z měst

V roce 2024 bylo zaznamenáno více než 30 polárních září ze střední Evropy, protože sluneční aktivita současného slunečního cyklu dosahuje svého maxima. To je zatím rekordní záznam z tuzemska a ve velké míře za tak velké množství úspěšných pozorování polárních září u nás stojí technický pokrok a snazší přístup k upozorněním na blížící se jev. Asi 12 polárních září z tohoto výčtu bylo pozorovatelných i pouhým okem. Zajímavou inforgafikou na to poukazuje Fyzikální ústav v Opavě.

Na Silvestra by mohla být viditělná polární záři i v České republice. Silné sluneční erupce v průběhu neděle 29. a pondělí 30. prosince k Zemi vychrlily minimálně jeden plazmatický oblak, který by tento úkaz mohl způsobit. K vidění bude také planeta Venuše, která je vidět už nyní krásně na večerní obloze a bude se dát sledovat velmi dobře téměř celou po dobu celého příštího roku. Večerní oblohu bude zdobit v první polovině do března a na ranní nebe se přesune v dubnu.