streda, 22 apríla, 2026
AktualityČlánkyNezaradenéOcenenia a Rozhovory

Mladí astrofotografové z Liberecka dosahují světové úrovně díky libereckému planetáriu

Sekvence částečného zatmění Měsíce 18. září 2024 za Ještědem. Foto: Daniel Kurtin/KaL.
Sekvence částečného zatmění Měsíce 18. září 2024 za Ještědem. Foto: Daniel Kurtin/KaL.

V Libereckém kraji se díky mimořádné podpoře tamního planetária dostává možnosti mladým astrofotografům dosáhnout velmi rychle vysoké úrovně a pořizovat snímky vesmíru srovnatelné se světovou špičkou v oboru. Někteří z těchto mladých autorů již získali i významná ocenění, například v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Velkoformátové astrofotografie na plátně s těmito skutečně unikátními snímky lze získat právě v libereckém iQplanetáriu a podpořit tak činnost nejen těchto astrofotografů, ale i činnost planetária samotného v budoucnu.

Vzácná podpora libereckého planetária

Liberecké iQplanetárium je centrem vzdělání pro širokou veřejnost, ale také základnou pro mladé talentované astronomy a astrofotografy, kterým se snažíme být podporou, jak jen to je možné,“ vysvětluje vedoucí planetária Martin Gembec, který je zároveň známým popularizátorem vědy z České astronomické společnosti. Dodává, že hlavní překážkou pro nadšenou mládež může v dnešní době být cenově nedostupná vysoce kvalitní technika, ale především to správné know-how v oboru. „My se snažíme jim tyto vědomosti předat na nezvykle nadstandardní úrovni, díky čemuž jsou schopni pořizovat záběry srovnatelné se světovou špičkou. K tomu navíc mají možnost využít techniku, kterou by kvůli vysoké ceně běžně ve svém věku získat nemohli. A ty výsledky jsou úžasné, překvapují i nás samotné!

Unikátní výhledy ke kometě PanSTARRS

Na zimní obloze se rozprostírá jeden z nejpozoruhodnějších, a přesto lidským okem neviditelných útvarů v našem kosmickém okolí, akzvaná Superbublina Orion–Eridanus. Foto: Jakub Kuřák/KaL.
Na zimní obloze se rozprostírá jeden z nejpozoruhodnějších a přesto lidským okem neviditelných útvarů v našem kosmickém okolí, a to zvaná Superbublina Orion–Eridanus. Foto: Jakub Kuřák/KaL.

Jedním z úspěšných mladých astrofotografů je Jakub Kuřák (18 let), který byl již dvakrát oceněn v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA, konkrétně za snímky Geminid a komety ATLAS. Pomocí nabytých znalostí z planetária a zapůjčené techniky v lednu vypracoval velmi složitý záběr slabé, ale obří kosmické bubliny zaznamenatelné na velké ploše zimní oblohy. Nedávno se také vrátil z kanárského ostrova La Palma, kde s dalšími astronomy České astronomické společnosti pozoroval mimo jiné kometu C/2025 R3 (PanSTARRS) a díky podpoře libereckého planetária získal opravdu unikátní záběr.

La Palma je pro podobná pozorování naprosto výjimečná. Když se z největší observatoře na severní polokouli koukáte na kometu, člověk má pocit, jako by se díval na scénu ze snu. Takové okamžiky nejsou jen o technice a přesnosti, ale i o trpělivosti, počasí a troše štěstí, které z obyčejné noci udělají nezapomenutelný zážitek,“ uvedl mladý astrofotograf, který i tímto svým snímkem uhranul světovou scénu astrofotografie. Podle něj má samozřejmě velký podíl i kvalita oblohy kanárského ostrova vysoko nad škodlivým světelným znečištěním z měst.

Obloha je zde tak tmavá, že vidíme i slabý svit jinak neviditelných jevů, jako je zvířetníkový pás a protisvit, který způsobuje prach ve sluneční soustavě nasvícený slabě Sluncem,“ vysvětluje Mašek. „Jak můžeme na obarveném snímku z Jizerky vidět, nestačí jen správně svítit v oblastech tmavé oblohy. Světelné znečištění zde způsobují především velká města, jako jsou Liberec, Jablonec nad Nisou nebo města v Polsku. Kromě nadměrného svícení je třeba hlídat i vhodnou barvu světla, všechna svítidla musí být plně cloněná a svítit pouze dolu. Oranžovější například nenaruší tolik noční životní prostředí jako bílé LED s velkým podílem modré složky. Na La Palmě se svítí velmi šetrnými PC Amber LED s výrazně oranžovým světlem, jako měly sodíkové výbojky. Proto je zde obloha méně zasažena světlem měst, neboť modré světlo se v atmosféře rozptyluje nejvíce“, komentuje to Martin Mašek.

Na jedinečném panoramatickém snímku z 11. dubna 2026 z ostrova La Palma vyniká kometa jako nápadná vlasatice vlevo od středu snímku nízko nad obzorem. Kometa se zde jeví přímo pod pásem Mléčné dráhy nafocené u observatoří Roque de los Muchachos v nadmořské výšce zhruba 2400 metrů. Úplně vlevo je viditelný Teleskop Isaaca Newtona a nejjasnějším objektem je Měsíc. Foto: Jakub Kuřák/KaL.
Na jedinečném panoramatickém snímku z 11. dubna 2026 z ostrova La Palma vyniká kometa jako nápadná vlasatice vlevo od středu snímku nízko nad obzorem. Kometa se zde jeví přímo pod pásem Mléčné dráhy nafocené u observatoří Roque de los Muchachos v nadmořské výšce zhruba 2400 metrů. Úplně vlevo je viditelný Teleskop Isaaca Newtona a nejjasnějším objektem je Měsíc. Foto: Jakub Kuřák/KaL.

Český objevitel komety z Liberce

Astronom a astrofotograf Martin Mašek (37 let), který je mimo jiné objevitelem druhé české komety, také využívá speciální techniku, jako mladíci z iQplanetária, k fotografickému dokumentování a proměřování stavu noční oblohy. Spolu s Jakubem Kuřákem byl součástí výpravy na La Palmu. Podařilo se mu zde objektivním způsobem změřit jas oblohy, respektive rozdíl mezi velmi přesvícenou oblohou jinak poměrně tmavé Jizerské oblasti tmavé oblohy a přírodně tmavou lokalitou téměř bez světleného znečištění na La Palmě.

Obloha je zde tak tmavá, že vidíme i slabý svit jinak neviditelných jevů, jako je zvířetníkový pás a protisvit, který způsobuje prach ve sluneční soustavě nasvícený slabě Sluncem,“ vysvětluje Mašek. „Jak můžeme na obarveném snímku z Jizerky vidět, nestačí jen správně svítit v oblastech tmavé oblohy. Světelné znečištění zde způsobují především velká města, jako jsou Liberec, Jablonec nad Nisou nebo města v Polsku. Kromě nadměrného svícení je třeba hlídat i vhodnou barvu světla. Oranžovější například nenaruší tolik noční životní prostředí jako bílé LED s velkým podílem modré složky. Na La Palmě se svítí velmi šetrnými PC Amber LED s výrazně oranžovým světlem, jako měly sodíkové výbojky. Proto je zde obloha méně zasažena světlem měst, neboť modré světlo se v atmosféře rozptyluje nejvíce,“ komentuje to Martin Mašek.

Porovnání kvality oblohy v Jizerské oblasti tmavé oblohy JOTO (vlevo) a na La Palmě (vpravo). Na stupnici je uvedena jednotka osvitu na plochu detekčního zařízení. Zatímco v JOTO se nejtmavší nebe nachází v nadhlavníku na úrovni, která ani nedosahuje kvality přírodně tmavého nebe a obzor je zcela přesvícen okolními městy, obloha v nadhlavníku na La Palmě je přírodně zcela tmavá. Autor: Martin Mašek/KaL.
Porovnání kvality oblohy v Jizerské oblasti tmavé oblohy JOTO (vlevo) a na La Palmě (vpravo). Na stupnici je uvedena jednotka jasu noční oblohy. Zatímco v JOTO se nejtmavší nebe nachází v nadhlavníku na úrovni, která ani nedosahuje kvality přírodně tmavého nebe a obzor je zcela přesvícen okolními městy, obloha v nadhlavníku na La Palmě je přírodně zcela tmavá. Autor: Martin Mašek/KaL.

Vzdálené kosmické objekty z Jablonce

Srpková mlhovina. Foto: Matěj Merunka/KaL.
Srpková mlhovina. Foto: Matěj Merunka/KaL.

Právě problém světelného znečištění je pro astrofotografy jednou z největších překážek a rovněž výzev při své práci. O to větší je radost, že liberecké planetárium mohlo podpořit speciálními znalostmi i technologiemi dalšího mladého astrofotografa, Matěje Merunku. Tomu je teprve 15 let, je to nadaný mladík z astronomického kroužku, kterého podpořilo planetárium zápůjčkou chlazené astronomické kamery a příslušenství, jakým jsou filtry a řídící počítač nebo lepší montáž pod dalekohled.

Matěj s tímto vybavením občas vyjede do Jizerských hor, ale často snímá jen doma z balkonu bytu v Jablonci nad Nisou. Přesto pořídil dechberoucí detailní snímky mlhovin a dalších objektů. Určitě znáte třeba ,Sloupy stvoření’ nebo velkou mlhovinu M42 v Orionu,“ říká nadšeně Martin Gembec, který Matějovi v jeho astrofotografické kariéře pomáhá i jako mentor.

Velká mlhovina v Orionu zachycená teprve 15letým astrofotografem Matějem Merunkou přímo z Jablonce nad Nisou.
Velká mlhovina v Orionu zachycená teprve 15letým astrofotografem Matějem Merunkou přímo z Jablonce nad Nisou.

Splněný sen

Svůj sen si nedávno splnil také mladý a velmi talentovaný astrofotograf z Liberce Daniel Kurtin (20 let), který byl za své snímky několikrát v minulosti oceněn v regionálních i mezinárodních fotografických soutěžích. Letos v březnu se vydal do Švédska za polární září. A nejen ji spatřit, ale i zachytit její nespoutanou krásu.

Celooblohový snímek mimořádně jasné a dynamické polární záře v polovině března u zamrzlého jezera Torneträsk v severním Švédsku. Foto: Daniel Kurtin/KaL.
Celooblohový snímek mimořádně jasné a dynamické polární záře v polovině března u zamrzlého jezera Torneträsk v severním Švédsku. Foto: Daniel Kurtin/KaL.

V březnu jsem se zúčastnil výpravy za polární kruh, jejímž cílem bylo spatřit a zaznamenat na fotoaparát polární záři. Právě díky našemu planetáriu, které mi zapůjčilo špičkovou techniku, se mi to podařilo a odvezl jsem si odtamtud úžasné snímky. Ty si teď mohou návštěvníci libereckého planetária prohlédnout prostřednictvím projekce přímo na kopuli a i vy tak máte možnost tuto přírodní podívanou alespoň přeneseně zažít,“ vzpomíná s nadšením.

Astrofotografie pro všechny

Cílem libereckého planetária je podporovat mladé talenty i proto, aby měli vesmír nad hlavou zprostředkovaný za hranicemi toho, co lze vidět pouhýma očima, a ještě lépe ho tak poznat. „Podobné snímky mají vedle své estetické hodnoty i význam popularizační. Umožňují přiblížit široké veřejnosti objekty, které by jinak zůstaly většině lidí skryté, a zároveň ukazují, že astronomie není jen doménou velkých observatoří a vědeckých dat. Je také o schopnosti dívat se vzhůru, hledat souvislosti a zachytit okamžik, který se už nemusí opakovat,“ raduje se Jakub Kuřák z těchto možností, které liberecké planetárium poskytlo i jemu.

Úchvatný pohled k tančící polární záři v nadhlavníku v severním Švédsku. Foto: Daniel Kurtin/KaL.
Úchvatný pohled k tančící polární záři v nadhlavníku v severním Švédsku. Foto: Daniel Kurtin/KaL.

Získejte obraz, podpořte planetárium

Jedinečné fotografie můžete získat i jako unikátní velkoformátové fotoobrazy na stěnu a podpořit tak planetárium samotné. To se totiž rozhodlo svou technickou základu ještě více zmodernizovat a umožnit tak talentovaným lidem ještě více. „Naši astronomové jsou odborníci i učitelé, vytvářejí i vlastní autorské pořady a umějí program přizpůsobit různým cílovým skupinám. Chodí k nám veřejnost, děti ze školek a základních škol i středoškoláci. A i těm chceme umožnit vesmír poznat v maximální možné bezprostřednosti. Bohužel v tomto ohledu nám v planetáriu dosluhují technologie, což je obrovská škoda a také investice, na kterou už sami nestačíme. Zakoupením fotoobrazů od našich mladých talentů může každý zájemce podpořit nejen je, ale planetárium samotné,“ uzavírá Martin Gembec s tím, že více informací lze najít na webové stránce již běžícího crowdfundingového projektu https://www.zachrante-planetarium.cz/.

Galerie: Snímky mladých astrofotografů Liberecka

 

Související zprávy:

[1] Další český fotograf uspěl Astronomickým snímkem dne NASA
[2] Nový český objev komety po více jak 24 letech
[3] Dva čeští astronomové uspěli snímkem v NASA. Zachytili jasnou kometu nad Chile
[4] Liberecký astronom zachytil obří vesmírnou dutinu

Kontakty a další informace:

Martin Gembec
Klub astronomů Liberecka ČAS
Vedoucí planetária, iQLANDIA
Telefon: +420 739 000 694
Email: gembec@iqlandia.cz

Martin Mašek
Klub astronomů Liberecka ČAS
Fyzikální ústav AV ČR

Email: masekma@fzu.cz

Jakub Kuřák
Klub astronomů Liberecka ČAS
Email: jakub.kurak8@gmail.com
Telefon: +420 605 967 092

Daniel Kurtin
Klub astronomů Liberecka ČAS
Email: daniel.kurtin.foto@seznam.cz  
Telefon: +420 773 025 771

Matěj Merunka
Klub astronomů Liberecka ČAS
Email: matej.merunka3@gmail.com  
Telefon: +420 778 744 220

Zdielaj článok