pondelok, 22 júla, 2024
AktualityČlánkyÚkazy

Z pátka na sobotu nastane nejníže položený úplněk

Pozorování úplňku vycházejícího nad oblačností. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Pozorování úplňku vycházejícího nad oblačností. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.

V noci z pátka 21. na sobotu 22. června nás čeká vůbec nejjižněji (nejníže nad obzorem) položený úplněk roku. Měsíc dosáhne fáze úplňku ve 3:10 SELČ a jen o dvě hodiny dříve bude kulminovat nad jižním obzorem. Neboť úplněk proběhne jen asi 28 hodin po letním slunovratu a v té době se bude navíc Měsíc nacházet prakticky na nejjižnějším bodu své dráhy, z našeho území tak bude pozorovatelný jeden z nejníže položených úplňků na další téměř dvě desetiletí.

Měsíc obíhá po dráze mírně skloněné od roviny ekliptiky (roviny zemské dráhy), přičemž tento úhel činí asi 5°. Měsíc se tak může promítnout o až 5° jižně (tedy 10 svých průměrů) od této roviny. Ekliptika se nám díky sklonu osy zemské rotace jeví v některých místech na obloze níže, v jiných výše. Nejjižnější bod přitom leží v souhvězdí Střelce. V době červnového úplňku se bude Měsíc nacházet poblíž tohoto bodu a navíc nejjižněji na své dráze. Bude tedy téměř nejníže, jak se při úplňku na našem území může nacházet. Na některých místech našeho území tak při kulminaci nevystoupá výš jak nad 10° nad obzor!

Úplněk nad večerními kupovitými oblaky mraky. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Úplněk nad večerními kupovitými oblaky mraky. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.

Měsíc samotný nebude nikterak větší nebo menší než obvykle, pouze bude v průběhu celé noci velmi nízko nad obzorem. Lidem se ale může stát, že se jim bude Měsíc zdát větší pří západu nebo východu. To je ovšem věc optické iluze – vycházející či zapadající Měsíc náš mozek porovnává se vzdálenými objekty na obzoru a díky tomu se nám zdá větší, než když se nachází vysoko na obloze. Co ale bude pravděpodobně patrné, je menší jas našeho kosmického souputnéka. Při této malé výšce Měsíce nad obzorem bude už dost hrát úlohu zeslabení světla v zemské atmosféře, neboť paprsky jdoucí od Měsíce k pozorovateli budou muset urazit delší dráhu zemským vzduchem a ten jeho část (zejména krátkovlnnou) výrazně rozptýlí. Měsíc se nám tak bude zdát o něco slabší a patrně spíše žlutavý než jasně bílý. Tak či onak, půjde o ideální příležitost pro focení úplňku s nějakými nepříliš vysokými objekty na obzoru nebo třeba s případnými bouřkovými oblaky.

Znovu se takto nízko položeného úplňku nad naším obzorem dočkáme ještě v příštím roce, konkrétně 11. června, na další podobnou příležitost pak budeme muset čekat až do 22. června 2043. Půjde tedy o poměrně vzácnou podívanou.

Kontakty a další informace:

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548

Bc. Lucie Dospivová
Referát pro vnější vztahy SÚ v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: +420 553 684 214

Zdielaj článok