V soboru 14. června 2025 došlo na území Česka k poměrně pozoruhodnému jevu: V úzkém pásu bylo možné na zlomek sekundy zachytit před Sluncem siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS za velmi příhodných podmínek. K úkazu sice dochází na našem území i několikrát do měsíce, ale v tomto případě byla ISS během jevu velmi vysoko a tedy úhlově dostatečně velká, aby se daly zachytit detaily jako solární panely nebo některé větší moduly. Úspěšně se jev podařilo na Vysočině zachytit Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě.
V posledních týdnech pravděpodobně již každý zaznamenal informace o objevu nové planetky pojmenované 2024 YR4, která se do médií dostala díky pravděpodobné srážce se Zemí v následující dekádě. Planetka 2024 YR4 objevená v prosinci minulého roku měla podle výpočtů být potenciálně nebezpečnou už zhruba za 7 let, tedy v roce 2032. Nová pozorování však ukazují, že k srážce téměř jistě nedojde.
Vesmírna sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) letiaca od 14. apríla 2023 k Jupiteru aktuálne uskutočňuje jedinečný manéver. Po tom, ako obehla Slnko po mierne eliptickej orbite v súčasnosti opäť dobieha Zem a v týchto dňoch (19. a 20. augusta 2024) využije gravitačnú asistenciu Zeme, ktorá urýchli jej ďalšie putovanie vesmírom. Sonda JUICE nesie na sebe viacero vedeckých prístrojov určených na prieskum mesiacov Jupitera. K ich vývoju a zostrojeniu prispel aj vesmírny konštruktér Ján Baláž z košického Ústavu experimentálnej fyziky SAV, v. v. i. (ÚEF SAV, v. v. i.)
V soboru 14. června 2025 došlo na území Česka k poměrně pozoruhodnému jevu: V úzkém pásu bylo možné na zlomek sekundy zachytit před Sluncem siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS za velmi příhodných podmínek. K úkazu sice dochází na našem území i několikrát do měsíce, ale v tomto případě byla ISS během jevu velmi vysoko a tedy úhlově dostatečně velká, aby se daly zachytit detaily jako solární panely nebo některé větší moduly. Úspěšně se jev podařilo na Vysočině zachytit Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě.
V sobotu 31. května 2025 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo slavnostní vyhlášení mezinárodní soutěže „V zajetí vesmíru“, kterou spolupořádaly knihovna v Mokrém, Česká astronomická společnost, Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích, Hvězdárna Žebrák, Slovenský zväz astronómov a Fyzikální ústav v Opavě. Soutěž byla otevřena všem věkovým kategoriím a soutěžící se mohli zapojit jak fotografií, tak výtvarným dílem. Zvláštní kategorií pak bylo „Světelné znečištění“, na jehož problematiku se dlouhodobě snaží všichni pořadatelé poukázat. Více než 50 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo ze vzdálených míst Česka a Slovenska. Absolutním vítězem se stala Petra Písařovicová se svojí unikátní fotografií „Mammatus nad Sienou“. Do soutěže bylo zasláno celkem 108 děl a ocenění si odneslo přes 40 z nich, v osmi různých kategoriích.
Atom, dlouho definovaný spíše filozoficky jakožto domnělá nejmenší částice hmoty. Dnes víme, že se skládá z ještě menších, subatomárních částic a i ty v sobě mají další, ještě menší částice. Kdybychom si atom zvětšili tak, že jádro bude kulička o průměru 2 cm, tak celý atom bude velká koule o průměru 2 km. A zatímco jádro je nahuštěné protony a neutrony, v tom velikém obalu poletují titěrné elektrony a celý ten prostor je vlastně skoro vakuum.