Na večerní obloze je nyní možné vyhlížet jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Kometa se v druhé polovině října nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti, při které by ji zkušení pozorovatelé mohli na tmavé obloze daleko od měst slabě spatřit i pouhýma očima. Zcela jistě se ale dá uzřít už v malém mysliveckém dalekohledu a krásná je na fotografiích. Kdy a kde ji bude nejvhodnější vyhlížet?
Unikátní časosběrný snímek se podařilo zaznamenat Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten posledních 12 let zaznamenával téměř každoročně velmi nevýrazný meteorický roj Kappa Cygnidy. Zvýšenou aktivitu měl v roce 2021, kde společně s kolegy Josefem Kujalem (Astronomická společnost v Hradci Králové) a Tomášem Slovinským zachytili při fotografování z řecké Kréty i poměrně jasné meteory z tohoto roje. Výsledný snímek, ukazující na 60 meteorů tohoto roje, zabral přes 381 hodin čistého času snímání a dalších asi 100 hodin detektivní práce.
Vesmírna sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) letiaca od 14. apríla 2023 k Jupiteru aktuálne uskutočňuje jedinečný manéver. Po tom, ako obehla Slnko po mierne eliptickej orbite v súčasnosti opäť dobieha Zem a v týchto dňoch (19. a 20. augusta 2024) využije gravitačnú asistenciu Zeme, ktorá urýchli jej ďalšie putovanie vesmírom. Sonda JUICE nesie na sebe viacero vedeckých prístrojov určených na prieskum mesiacov Jupitera. K ich vývoju a zostrojeniu prispel aj vesmírny konštruktér Ján Baláž z košického Ústavu experimentálnej fyziky SAV, v. v. i. (ÚEF SAV, v. v. i.)
Na večerní obloze je nyní možné vyhlížet jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Kometa se v druhé polovině října nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti, při které by ji zkušení pozorovatelé mohli na tmavé obloze daleko od měst slabě spatřit i pouhýma očima. Zcela jistě se ale dá uzřít už v malém mysliveckém dalekohledu a krásná je na fotografiích. Kdy a kde ji bude nejvhodnější vyhlížet?
V dňoch 11. – 21. augusta prebehol v indickom veľkomeste Mumbai 18. ročník Medzinárodnej olympiády z astronómie a astrofyziky IOAA (ioaa2025.in), ktorého sa spomedzi 64 krajín sveta zúčastnila aj pätica slovenských študentov v zložení Tomáš Kubrický, Patrik Prítrský, Peter Švrlo, Mário Tlamka a Vladimír Slanina.
Atom, dlouho definovaný spíše filozoficky jakožto domnělá nejmenší částice hmoty. Dnes víme, že se skládá z ještě menších, subatomárních částic a i ty v sobě mají další, ještě menší částice. Kdybychom si atom zvětšili tak, že jádro bude kulička o průměru 2 cm, tak celý atom bude velká koule o průměru 2 km. A zatímco jádro je nahuštěné protony a neutrony, v tom velikém obalu poletují titěrné elektrony a celý ten prostor je vlastně skoro vakuum.