Částečné zatmění Měsíce 28. srpna 2026 nad Českem a Slovenskem
Na konci srpna 2026 se dočkáme dalšího pozoruhodného zatmění, tentokrát Měsíce. Nepůjde o zatmění úplné, jen velmi výrazné částečné. Z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad západo-jihozápadním obzorem již za pokročilého svítání.
Jak vzniká zatmění Měsíce?
Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.
Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.
Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. Ani během úplného zatmění Měsíc z oblohy nezmizí, protože na jeho povrch dopadají dlouhovlnné (červené) paprsky slunečního světla lámané do vnitřku zemského stínu naší atmosférou. Na Měsíc tak v podstatě putují červánky z celého obvodu Zeměkoule. Pokud je ale zemská atmosféra znečištěna například velkým množstvím sopečného prachu, sluneční záření je ve velké míře v zemské atmosféře pohlceno a Měsíc je pří zatmění výrazně tmavší než obvykle.
Jak proběhne zatmění 28. srpna 2026?
První známkou blížícího se zatmění přibližně ve 4 hodiny 20 minut SELČ bude pomalu se otupující jas levého horního okraje Měsíce. Tento jev bude sílit a ohlašovat brzký počátek částečného zatmění. Ten přijde ve 4 hodiny 33 minut. V té době měsíční kotouč nalezneme zhruba 14° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Vysoko v Rybách (nad jiho-jihozápadem) bude Saturn, na východě Mars (v souhvězdí Blíženců) a na severovýchodě jasný Jupiter (v souhvězdí Raka 5° východně od otevřené hvězdokupy M44 Jesličky). Jak bude svítat, bude zároveň Měsíc klesat k západnímu obzoru a nořit se stále hlouběji do zemského stínu. V době, kdy klesne k obzoru, již bude světlá obloha a barvy zemského stínu poblednou v jejím jasu. Stále však bude pozorovatelný atypický úzký srpek nezastíněného Měsíce. Vše končí v 6 hodin 17 minut (pro Prahu, jinde se čas liší v minutách) západem extrémně úzkého Měsíce, což je jen 4 minuty po maximální fázi částečného zatmění.
Měsíc se do zemského stínu v maximu zatmění ponoří 93 % svého průměru, a to shora. V tom okamžiku bude jasně svítit jen velmi úzká „čepička“ severního měsíčního pólu, zatímco na zbytku měsíční plochy se již budou rozkládat barvy v zemském stínu. Půjde tedy o téměř úplné zatmění. Jenomže právě v době maxima zatmění bude na území Česka a Slovenska zapadat. K pozorování je tedy potřeba najít místo s dokonale odkrytým jihozápadním-západním obzorem.
V rámci česko-slovenského území bude nejlépe úkaz pozorovatelný na jihozápadě Česka, kde bude možné spatřit maximální fázi za jasného rozbřesku ještě nad obzorem. Naopak nejméně z úkazu spatří obyvatelé z východního Slovenska, odkud bude Měsíc zapadat už před maximem úkazu. V rámci Evropy celou podívanou uvidí například obyvatelé Francie nebo Španělska. V západním Španělsku (či v Portugalsku) navíc Měsíc zapadá až v době závěrečné polostínové fáze zatmění.
Průběh zatmění nad Českem a Slovenskem
| Fáze úkazu | Čas |
|---|---|
| Začátek polostínové fáze * | 3 hod 23 min 55 s SELČ |
| Začátek částečného zatmění | 4 hod 33 min 48 s SELČ |
| Maximální fáze zatmění (92.9 %) | 6 hod 12 min 49 s SELČ |
| Západ Měsíce (Snina) | 5 hod 46 min SELČ |
| Západ Měsíce (Košice) | 5 hod 50 min SELČ |
| Západ Měsíce (Poprad) | 5 hod 54 min SELČ |
| Západ Měsíce (Banská Bystrica) | 5 hod 59 min SELČ |
| Západ Měsíce (Opava) | 6 hod 02 min SELČ |
| Západ Měsíce (Bratislava, Brno) | 6 hod 09 min SELČ |
| Západ Měsíce (Pardubice) | 6 hod 11 min SELČ |
| Západ Měsíce (Praha) | 6 hod 17 min SELČ |
| Západ Měsíce (České Budějovice) | 6 hod 18 min SELČ |
| Západ Měsíce (Plzeň) | 6 hod 22 min SELČ |
| Západ Měsíce (Cheb) | 6 hod 25 min SELČ |
| Konec částečného zatmění (u nás pod obzorem) | 7 hod 51 min 55 s SELČ |
* tato fáze není očima ani fotograficky pozorovatelná
Jak úkaz pozorovat?
Na pozorování zatmění Měsíce není zapotřebí žádná speciální výbava – úkaz je pozorovatelný volnýma očima i bez dalekohledu. Pokud ale budete mít po ruce malý dalekohled, například triedr, bude možné si lépe prohlédnout měsíční krátery, že Měsíc v zemském stínu není zcela tmavý, neboť i do této části dopadají slabé paprsky slunečního světla lámané v zemské atmosféře. Barvy zatmělé části Měsíce budou „hrát“ v teplých odstínech, tedy oranžové, cihlově červené nebo nahnědlé. Na okraji Měsíce se může také projevit slabý náznak tyrkysové barvy způsobený průchodem modré složky slunečního světla zemským ozonem, přičemž toto světlo se neláme, jen dopadá na okraj zatmělého měsíčního disku.
Pokud nebude úplně jasno a obloha se přeci jen v průběhu pozorování pokryje jemnou vrstvou oblačnosti (nebude-li tedy úplně zataženo), pořád lze úkaz pozorovat. Dokonce samotné oblaky přecházející před Měsícem mohou vytvořit zajímavé jevy, neboť rozptylují i slabé světlo do Měsíce na kapičkách vody či krystalkách ledu, z nichž jsou tvořeny, což obvykle přináší podmínky například pro vznik hala kolem Měsíce, atmosférickou korónu a podobně. S částečně ukousnutým Měsícem bude takový přechod řídkého oblaku činit podívanou ještě dramatičtější a jednoznačně nesmírně fotogenickou.
Fotogenické je i načasování zatmění: Měsíc bude v době úkazu už poměrně velmi nad obzorem. Pokud počasí dovolí, stojí za to si dopředu naplánovat fotografování tak, aby Měsíc vycházel například za hradem, vzdáleným stromem, štíty hor a podobně. Kompozice s částečně červeným zatmělým Měsícem nad vzdáleným objektem na obzoru může přinést velmi podařený fotografický úlovek!
Interaktivně: Jaké bude počasí?
(originální stránka VentuSky.com)
Interaktivní mapa vývoje a předpovědi počasí (originální stránka VentuSky.com) vám umožní již několik dní před úkazem odhadnout, kde budou nejlepší pozorovací podmínky. Důležitý je jak vývoj oblačnosti, tak případné srážky (zda přecházející oblačnost bude i s deštěm). Pakliže bude na nebi zejména oblačnost vysoká, zatmění bude přes mraky pozorovatelné alespoň neostře (a mohou se objevit i fotogenické halové jevy). V průběhu úkazu pak pomůže pro ověření aktuální situace Satelit (pátá položka shora).
Další informace a zajímavé odkazy
- Kniha Tajemná zatmění (2018, nakl. Albatros)
- Interaktivní mapa zatmění Měsíce 28. srpna 2026
- Podrobné informace o zatmění Měsíce 28. srpna 2026 na Time and Date
- ShadowAndSubstance – animace nejbližších zatmění po celém světě
- Eclipse.gsfc.NASA.gov – informace o zatměních na stránkách NASA