Astro-Novinky.eu, autor na Astro-novinky.eu

Snímek dne NASA „Sedm let Halleyova prachu“ z 28. října 2022. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.

1. novembra 2022 Astro-Novinky.eu

Slovensko opět v NASA

Na státní svátek v pátek 28. října 2022 publikovala americká agentura NASA snímek dne s názvem „Sedm let Halleyova prachu“ (Seven years of Halley dust). Zachycuje maximum meteorického roje Orionidy, které se letos odehrálo 21. října za velmi příznivých podmínek. Jev na snímku ovšem nepochází jen z letošního roku: Autor Petr Horálek jej postupně zaznamenával sedm let, neboť frekvence roje není příliš vysoká a pro záznam bylo třeba fotit více let, aby bylo na snímku meteorů dostatečné množství a snímek tak ukázal na tzv. distribuci rojových meteorů. Jde již o 9 astrofotografii Fyzikálního ústavu v Opavě, kterou vybrala NASA jako Astronomický snímek dne.

Prezident IAA John Schumacher (vľavo) a viceprezident pre vedu Marius Ioan Piso pri uvádzacej ceremónii. Foto: IAA.

Aktuality Články Kozmonautika Ocenenia a Rozhovory

30. septembra 2022 Astro-Novinky.eu

Slovensko má nového riadneho člena Medzinárodnej astronautickej akadémie

Vesmírny konštruktér Ján Baláž z Ústavu experimentálnej fyziky SAV, v. v. i. sa stal riadnym členom Medzinárodnej astronautickej akadémie (IAA – International Academy of Astronautics). IAA združuje popredných svetových odborníkov v základnom výskume, kozmickom inžinierstve, kozmickej biomedicíne a spoločenských vedách. Členmi IAA boli známi priekopníci kozmonautiky Theodore von Kármán, Jurij Gagarin či Neil Armstrong. V súčasnosti medzi nich patria ďalšie svetovo známe osobnosti astronautiky či vesmírneho inžinierstva ako Buzz Aldrin alebo Elon Musk. Aj tento významný úspech potvrdzuje skutočnosť, že Slovensko patrí medzi svetovú špičku v oblasti kozmického výskumu.

Publikácia Zmena klímy I. diel. Foto: Martin Bystriansky

Články Ostatné

26. augusta 2022 Astro-Novinky.eu

Unikátna publikácia o klimatickej zmene spojila slovenských vedcov

Slovenská akadémia vied (SAV) prichádza s jedinečnou publikáciou Zmena klímy I., ktorá zrozumiteľne a na základe vedeckých faktov vysvetľuje rôzne aspekty klimatickej krízy. Jej autormi sú slovenskí vedci a vedkyne zo všetkých troch vedných oddelení SAV, ktorí sa spojili, aby širokej laickej i odbornej verejnosti, ale aj zástupcom politického a verejného života priniesli súhrnné vedecké dáta o klimatickej zmene. Publikácia Zmena klímy I. je komplexným textom, v ktorom čitatelia a čitateľky nájdu relevantné informácie o fyzikálnych javoch spôsobujúcich zmenu klímy, o biologicko-ekologických fenoménoch vplývajúcich na živú prírodu a v neposlednom rade aj o dôsledkoch pôsobiacich na človeka a reakciách, ktoré vyvolávajú v spoločnosti. Publikácia je voľne prístupná online na stránke SAV.

Kolekce všech 6 nejaktivnějších každoročních meteorických rojů. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.

Aktuality Články Úkazy

7. augusta 2022 Astro-Novinky.eu

Jedinečná fotografická sbírka meteorických rojů vznikala 8 let

V průběhu kalendářního roku můžeme na obloze pozorovat hned několik pravidelných meteorických rojů, z nichž z hlediska podmínek k pozorování jsou nejznámnější a nejpopulárnější srpnové Perseidy. S četností více jak 18 meteorů za hodinu v době svého maxima můžeme vedle Perseid pozorovat ještě dalších 5 rojů. Jejich pozorování pochopitelně více či méně může narušit nepříznivé počasí (dva z nich jsou v zimě) i jasný Měsíc, v jednom případě dokonce poloha na Zeměkouli. A tak zachytit je všechny je astrofotografická výzva. Tu už před 8 lety, v roce 2014, přijal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě a díky vytvrvání vznikla poměrně unikátní fotografická kolekce všech 6 nejaktivnějších meteorických rojů v roce.

Pochopení tzv. akrečních disků okolo černých děr by mohlo být klíčem k realizaci fúzních elektráren na Zemi. Zdroj: NASA.

Aktuality Články Vesmír

3. augusta 2022 Astro-Novinky.eu

Černé díry zkoumá superpočítačové centrum. Bude to klíč k fúzním elektrárnám?

Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto nové modely, které vycházejí ze superpočítačových simulací a mnohem lépe popisují chování látky v takto extrémním prostředí, by mohly být prakticky aplikovány i při řešení problémů tady na Zemi. Ukazují totiž velmi detailně chování plazmatu v extrémních podmínkách a mohou se tak stát klíčem k realizaci fúzních elektráren jako trvalého zdroje energie pro lidstvo.

Ľubovňanský úplněk. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.

Aktuality Články Ocenenia a Rozhovory

15. júla 2022 Astro-Novinky.eu

Slovenský hrad s Měsícem jako snímek dne NASA

V pátek 15. července 2022 publikovala americká agentura NASA snímek dne s názvem „Ľubovňanský úplněk“ (Lubovna Full Moon). Zachycuje východ úhlově největšího letošního úplňku, který nastal 13. července večer, za Ľubovňanským hradem, památkou UNESCO ze 13. století nacházející se na východním Slovensku. Jde o pouhý 13. snímek za celou historii snímku dne NASA (od roku 1995) zachycený právě ze Slovenska. Autorem snímku je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Snímek galaxie postižený přeletem mnoha družic (zejména Starlink). Foto: Daniel Beneš/FÚ v Opavě.

Aktuality Články Úkazy

7. júla 2022 Astro-Novinky.eu

Problém jménem Starlink

Profesionální i amatérští astronomové jsou už na družice zvyklí a za ta léta koexistence vypracovali řadu metod, jak jejich vliv na astronomická pozorování eliminovat. Donedávna se jednalo celkem o asi 2000 objektů, většinou umístěných na dost vysokých oběžných drahách, tedy i velmi slabě svítících. Ty nepředstavovaly vážný dopad na astronomická pozorování, protože jejich průlet zorným polem byl sporadický. Přibližně stejně četný jako je průlet letadla. S příchodem družicových konstelací, zejména Starlink od společnosti SpaceX se situace razantně změnila a v konečném důsledku to nebude mít vliv jen na astronomická pozorování, ale na každého z nás.

Experiment so zeleným laserom 532 nm vedci uskutočnili v blízkosti Stupavy Foto: M. Kocifaj

Aktuality Ostatné

20. júna 2022 Astro-Novinky.eu

Vedci zo SAV vyvinuli novú optickú metódu merania atmosférického aerosólu

Získavanie informácií o atmosférickom aerosóle v nočných hodinách optickými metódami bolo donedávna pre vedcov veľmi obmedzené. Drvivá väčšina doteraz používaných metód totiž využíva prítomnosť slnečného žiarenia. Kolektív autorov zo Slovenskej akadémie vied vytvoril novú experimentálne aj ekonomicky nenáročnú metódu, pomocou ktorej môžu odborníci z celého sveta študovať vlastnosti atmosférického aerosólu nepretržite počas dňa aj v noci. Prácu uverejnil renomovaný časopis Geophysical Research Letters.

Európsky slnečný ďalekohľad je plánovaný ďalekohľad na výskum Slnka (fotosféry a chromosféry). Zdroj: Gabriel Peréz/IAC.

Aktuality Články

16. mája 2022 Astro-Novinky.eu

Astronómovia zo SAV sú kľúčovými partnermi projektu Európskeho slnečného ďalekohľadu

V utorok 10. mája 2022 sa uskutočnila slávnostná premiéra dokumentárneho filmu Reaching for the Sun – The Story of a Magnetic Star o dejinách a súčasnosti slnečného výskumu a pripravovanom európskom slnečnom ďalekohľade (European Solar Telescope – EST). Vo filme vystupujú aj vedci z Astronomického ústavu SAV, v. v. i., ktorí vysvetľujú dôležitú úlohu koronárnej stanice na Lomnickom štíte v systéme európskych slnečných observatórií. Pri tejto príležitosti Bratislavu navštívil prominentný slnečný fyzik profesor Manuel Collados z Ústavu astrofyziky na Kanárskych ostrovoch a jeho kolega a zároveň výkonný producent filmu Luis Bellot Rubio z Ústavu astrofyziky Andalúzie v Granade. Súčasťou premiéry bola aj diskusia o slnečnom výskume.

Neutronové hvězdy mají mimořádně silná magnetická pole. Umělecká představa: ESO/L.Calçada.

Aktuality Články Vesmír

4. mája 2022 Astro-Novinky.eu

Opavští fyzikové měří „obezitu“ neutronových hvězd. Navazují na výzkum legendárního Kipa Thorna

Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr věnují výzkumu i dalších mimořádně kompaktních objektů ve vesmíru. Jedním z nich jsou neutronové hvězdy – mimořádně husté pozůstatky po vzplanutích supernov, které jsou tvořeny velmi hustou látkou složenou převážně z neutronů. V nedávné vědecké práci se zaměřili na poměrně nově zkoumanou vlastnost – míru kompaktnosti blízko jejího povrchu, kterou obrazně nazvali pracovně „obezitou“. Navazují tak na výzkum legendárního astrofyzika Kipa Thorna, který se proslavil mj. tím, že se podílel na scénáři filmu Interstellar z roku 2014.