Zatmění Slunce 2. srpna 2027

Po necelém roce, v pondělí 2. srpna 2027, se nad Českem a Slovenskem odehraje částečné zatmění Slunce. Celosvětově jde zároveň o poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné částečně i z Evropy až do roku 2081. Jako úplné bude pozorovatelné v úzkém pásu, který přechází od Atlantského oceánu přes jižní Španělsko, severské státy Afriky, Saúdskou Arábii, Jemen a Somálsko do Indického oceánu. Nejdéle potrvá v Egyptě, kde s délkou 6 minut a 23 sekund bude toto zatmění nejdelší svého druhu, jaké v tomto století bude ještě možné pozorovat.
Česko i Slovensko se budou nacházet v zóně výrazného částečného zatmění. Na našem území bude úkaz viditelný za velmi dobrých podmínek velmi vysoko nad obzorem v pozdních dopoledních hodinách. Při největším zákrytu mezi čtvrt a půl dvanáctou bude Měsíc zakrývat více než 40 procent slunečního disku (a až 47 procent na jihu Slovenska).
Celý úkaz ve střední Evropě potrvá přes dvě hodiny a pozorovat jej bude možné pouhýma očima (přes bezpečný filtr – viz dále). Zcela jistě budou probíhat četná pozorování i na českých a slovenských lidových hvězdárnách, na úkaz se ale můžete podívat i sami z pohodlí vašeho domova. Pochopitelně zkušenější pozorovatelé jej mohou zkusit zachytit i fotograficky nebo na video. Tímto úkazem pokračuje poměrně bohaté období na sluneční zatmění viditelných v Česku a na Slovensku v současné dekádě. Do roku 2030 se dočkáme ještě 2 dalších částečných slunečních zatmění.
Přejít na:
→ Co je to zatmění Slunce?
→ Průběh úkazu nad Českem a Slovenskem
→ Průběh zatmění ve Španělsku, v Africe a v Arábii
→ Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce
→ Zajímavosti k zatmění Slunce 2. srpna 2026 aneb Věděli jste, že…?
→ Další informace a zajímavé odkazy
Co je to zatmění Slunce?

Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatele a Slunce promítne Měsíc v novu a oslnivý sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně odkloněné od roviny zemské dráhy (ta odchylka je asi 5°), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou pozorovat kýžený úkaz.
Protože Měsíc obíhá po mírně protáhlé dráze, není vždy stejně daleko od Země. Zatmění Slunce tak nemusí být nutně jen úplné, nýbrž také pouhé prstencové (Měsíc leží dál, jeví se úhlově menší než Slunce a naši hvězdu nezakryje dokonale). V obou případech je ale úkaz pozorovatelný jen z úzkého pásu na Zemi, kam zrovna dopadá hrot měsíčního stínu. Tento pás má šířku maximálně několika stovek kilometrů.
Pokud se pozorovatel nachází mimo pás zatmění (anebo tento pás nedosáhne zemského povrchu), uvidí jen částečné zatmění. Tmavý měsíční disk zakryje jen část toho slunečního. Čím dále se pak pozorovatel nachází od pásu úplného či prstencového zatmění, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nikdy nepokrývá celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude.
V případě zatmění 2. srpna 2027 bude zatmění v úzkém pásu pozorovatelné jako úplné, oblast viditelnosti částečného zatmění pak zasahuje i do střední Evropy, tedy i do Česka a Slovenska (bližší informace níže). V Česku a na Slovensku bude toto zatmění tedy jen částečné.
Průběh úkazu nad Českem a Slovenskem

Celý úkaz potrvá přibližně dvě hodiny a z našeho území bude pozorovatelný v dopoledních hodinách velmi vysoko nad obzorem. V Česku začne nejdříve okolo 10:12 SELČ nad východo-jihovýchodním obzorem, kdy se poprvé zjeví silueta tmavého Měsíce v novu před pravým horním okrajem slunečního disku. Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne. Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska mezi 11:12 a 11:24 SELČ podle polohy pozorovatele (více na východ se maximum úkazu odehraje později, přesné časy viz tabulka níže). Slunce bude v té době ležet velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem a zakryto bude více než 40 procent slunečního disku z jeho pravého spodního okraje. O přibližně hodinu později silueta Měsíce opustí sluneční disk na jeho spodním okraji, čímž zatmění ve střední Evropě skončí.
Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných česko-slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 2. srpna 2027 z Česka a Slovenska.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SELČ.
| Město | Začátek zatmění | Střed zatmění | Konec zatmění | Maximální zatmění * |
| Cheb | 10:12:02 | 11:12:30 | 12:14:56 | 42,9 % |
| Plzeň | 10:12:45 | 11:13:38 | 12:16:35 | 43,6 % |
| Praha | 10:14:31 | 11:14:54 | 12:17:10 | 41,7 % |
| České Budějovice | 10:12:53 | 11:14:56 | 12:19:02 | 45,6 % |
| Pardubice | 10:16:04 | 11:16:29 | 12:18:39 | 41,0 % |
| Hradec Králové | 10:16:24 | 11:16:32 | 12:18:23 | 40,4 % |
| Brno | 10:15:49 | 11:17:32 | 12:20:59 | 43,4 % |
| Bratislava | 10:14:59 | 11:18:17 | 12:23:22 | 46,8 % |
| Opava | 10:18:36 | 11:19:03 | 12:20:59 | 39,9 % |
| Ostrava | 10:18:53 | 11:19:31 | 12:21:35 | 40,0 % |
| Banská Bystrica | 10:18:31 | 11:20:47 | 12:24:31 | 43,1 % |
| Poprad | 10:20:32 | 11:22:11 | 12:25:05 | 41,1 % |
| Košice | 10:21:27 | 11:23:31 | 12:26:43 | 41,4 % |
| Humenné | 10:22:41 | 11:24:17 | 12:26:55 | 40,1 % |
* Maximální velikost zatmění uvádí plochu slunečního disku, která bude zakryta Měsícem
Interaktivně: Jaké bude počasí?
(originální stránka VentuSky.com)
Interaktivní mapa vývoje a předpovědi počasí (originální stránka VentuSky.com) vám umožní již několik dní před úkazem odhadnout, kde budou nejlepší pozorovací podmínky. Důležitý je jak vývoj oblačnosti, tak případné srážky (zda přecházející oblačnost bude i s deštěm). Pakliže bude na nebi zejména oblačnost vysoká, zatmění bude přes mraky pozorovatelné alespoň neostře (a mohou se objevit i fotogenické halové jevy). V průběhu úkazu pak pomůže pro ověření aktuální situace Satelit (pátá položka shora).
Průběh zatmění ve Španělsku, Africe a v Arábii

Jako úplné bude toto zatmění pozorovatelné z malé oblasti jižního Španělska, ze všech severských států Afriky (Maroko, Alžír, Tunisko, Libye, Egypt), ze Saúdské Arábie, Jemenu a také v severovýchodním Somálsku. Nejdéle potrvá v Egyptě, kde nastane velmi vysoko nad obzorem, prakticky v nadhlavníku okolo pravého poledne s délkou až 6 minut a 23 sekund. Tím se tento úkaz řadí k mimořádným, delšího úplného zatmění Slunce se v tomto století již nedočkáme. Delší úplné zatmění Slunce se odehraje až 16. července 2186!
Z hlediska počasí je podle klimatologických předpovědí poměrně vysoká naděje, že jak v evropské, tak v africké části pásu zatmění nebude příliš rušit oblačnost a zatmění proběhne na projasněné obloze. Měsíční stín se po Zemi posune od Atlantského oceánu přes Gibraltar, kde zasáhne jižní cíp Španělska. To je také jediný evropský stát, v němž toto zatmění jako úplné proběhne. Úkaz ale také nastane na dalším evropském území, na britském zámořském Gibraltaru. Přímo na nejjižnějším cípu Gibraltaru, na ostrově Isla de Tarifa, nastane v dopoledních hodinách zatmění ve výšce 38° nad obzorem a potrvá 4 minuty a 40 sekund. Ve městě Málaga, kam se za úkazem vydá spousta turistů, bude úkaz podstatně kratší; potrvá okolo 2 minut.
Podstatná část pásu zatmění přechází přes všechny severské státy Afriky. Zatmění tak proběhne jako úplné v Maroku, Alžírsku, Tunisku, v Libyi a v Egyptě, kde bude nejdelší. Dále stín Měsíce přejde přes Saúdskou Arábii, Jemen a Somálsko do Indického oceánu. Půjde o druhé nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století (to první nastalo v roce 2009), odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem, a to konkrétně v Egyptě, kde Měsíc schová Slunce na 6 minut 23 sekund ve výšce nad 81°!
Jediným problémem v afrických státech může být suché a prašné prostředí, které dokáže výrazně zakalit vzduch jemným pískem. Pohled k obloze by tak nemusel být úplně čistý. A pochopitelně další nepříjemností je pobyt na pouštním Slunci. Atraktivnější přímořská letoviska v Maroku, Alžírsku či Tunisku budou ovlivňována středomořským vlhčím podnebím, nicméně zatmění proběhne i na těchto místech vysoko nad obzorem a potrvá v centrální linii nejméně 4 minuty 50 sekund (marocké město Tanger). To je dost dlouho na to, aby alespoň část úkazu při výskytu lokální oblačnosti byla vidět. Přímo na centrální linii pak leží například alžírské město a významný přístav Oran, kde úkaz proběhne 43° nad východem a potrvá 5 minut 5 sekund, nebo tuniské město Sfax, na jehož pobřeží a přilehlých krásných ostrovech Kerkennah se zatmění odehraje s délkou okolo 5 minut 40 sekund ve výšce až 57° nad obzorem!


Největším lákadlem je ovšem Egypt, kde zatmění potrvá nejdéle a odehraje se nejvýše nad obzorem. Egyptské turistické agentury ovšem už nyní výrazně znásobily ceny za ubytování ležící v pásu zatmění (zejména ve městě Luxoru, odkud bude vidět nejdelší možné zatmění). Poněkud pěknou alternativu tak nabízejí letoviska v Marsa Alam, kde se dá za relativně příjatelnou cenu najít ubytování v letoviscích, odkud bude u Rudého moře jev pozorovatelný s délkou okolo 5 minut 25 sekund ve výšce skoro 81° nad obzorem.
V Saudské Arábii poté jev nastane krátce po poledni a z významných měst bude viditelný v Džiddě (6 minut dlouhé úplné zatmění ve výšce 76° nad obzorem) a v Mekce (5 minut dlouhé úplné zatmění v prakticky stejné výšce). Skoro šestiminutové úplné zatmění také bude pozorovatelné na jihozápadní polovině Jemenu a pět a půl minuty dosáhne v severovýchodním cípu Somálska. V těchto oblastech se ale už čeká více prachu i oblačnosti.

Co bude k vidění, pokud budete v pásu úplného zatmění Slunce? Úkaz proběhne nesmírně vysoko nad obzorem, v Egyptě téměř v nadhlavníku. Měsíc bude při úkazu téměř o 8 % úhlově větší než Slunce; stín na Zemi tak dosáhne i v nejmenším rozměru téměř 258 kilometrů. Ten, kdo se bude nacházet přímo uprostřed pásu zatmění, zažije opravdu výraznou tmu. A to nahrává na pozorování mnoha jasných objektů na nebi, kterých se nabízí přehršel. Planety budou vidět tři – Jupiter, Venuše a Merkur. Venuši najdeme nesmírně blízko slunečního kotouče a za maxima úkazu na opravdu průzračném nebi uvidíme ve světelném dalekohledu v její blízkosti otevřenou hvězdokupu M44 – Jesličky. To bude ostatně obrovská výzva pro fotografy. Nad jihozápadem se rozloží Orion s hvězdami Betelgeuze a Rigel či jasná hvězda Sírius ve Velkém psu. Směrem k jihovýchodu budou k vidění jasné hvězdy jarního nebe, zejména pak Arcturus z Pastýře. Velkou neznámou bude sluneční koróna. Sluneční aktivita bude pozvolna klesat, ale pouhé 3 roky po jejím maximu bývá velmi často v koróně několik skutečně jasných proudů v rovníkovém směru slunečního disku. Při tak velkém zakrytí a tak výrazné tmě by tyto výtrysky měly být na obloze patrné i několik stupňů od slunečního disku, a to i při pohledu pouhýma očima
Jak přesně bude probíhat úkaz na jakémkoli místě na světě, můžete zjistit z interaktivní mapy Xaviera Jubiera. Kliknutím na libovolné místo (případně na vaše pozorovací stanoviště) si zobrazíte tabulku průběhu úkazu. Časy jsou uvedeny v UT, ke středoevropskému letnímu je třeba přičíst +2 hodiny.
Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce

Při pozorování zatmění Slunce (ale i přechodů planet přes Slunce, slunečních skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce) je zapotřebí dodržovat bezpečností pravidla. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Už vůbec se na Slunce při zatmění (nebo jiném úkazu spojeném s přímým pozorováním Slunce) nedívejte přes okulár dalekohledem, který je zcela nechráněný speciálním filtrem. Při takovém pohledu si můžete doslova propálit sítnici (plocha uvnitř oka, na kterou dopadá světlo z vámi pozorovaného objektu a ze které pak vizuální informace putuje do vašeho mozku). Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru…). Přímé pozorování vyžaduje užití nějakého filtru. Níže uvádíme seznam možných a dostupných filtrů, které vám mohou nebezpečný sluneční svit ztlumit a umožnit tak vychutnat si onen skvostný nebeský úkaz.
Co doporučujeme?
- Speciální brýle nebo fólie firmy Baader Planetarium: Fólie vyrobená účelově pro potřeby pozorovatelů Slunce. Prodává se ve formátu A4 za cca 400 Kč. Je velmi tenká a ohebná, vhodná pro vlastní výrobu různě velikého či různě tvarovaného filtru na teleobjektiv, videokameru, binokulár i větší dalekohledy. S trochou talentu si můžete vyrobit i vlastní brýle, nebo si je rovnou zakoupit.
- Svářečský filtr stupně 14 a vyšší: Filtr obecně užívaný ke sváření kovových spojů bývá při užití vyššího stupně spolehlivý i při sledování Slunce. Z těchto sklíček se mimo jiné vyrábí speciální brýle k zakoupení na nejbližších hvězdárnách. Barva Slunce při pohledu přes filtr je zelená nebo oranžová.
- Jakékoliv brýle či filtry zakoupené na nejbližší hvězdárně: Pracovníci hvězdáren jsou si vědomi rizik spojených s pozorováním Slunce, takže vám nepochybně nabídnou (je-li to v sortimentu hvězdárny) bezpečné vybavení. Nejčastěji si můžete zakoupit brýle opatřené speciálními filtry (fólií nebo svářečským sklem) či sklíčka samotná (opět v drtivé většině právě ta svářecí). Obecně buďte raději nedůvěřiví k pouličním obchodníkům s brýlemi a pořiďte si je od odborníků.
Co lze ještě použít
- Osvícený temný rentgenový snímek: Pokud máte možnost získat z nemocnice nebo máte schovaný rentgenový snímek části vašeho těla, jeho neozářená (temná) část je dostačující pro pozorování Slunce. Jde o ohybnou fólii, která se dá opět nastříhat dle vlastních potřeb (kruhový tvar pro objektiv dalekohledu atd.) Filtr se ovšem časem opotřebuje a škrábance na něm už propouští sluneční světlo více, což by mohlo vést k poškození zraku. Tento filtr tedy doporučujeme velmi okrajově. Barva Slunce ve filtru je příjemně žlutá. Oproti Baaderově folii však není obraz Slunce až tak dokonale ostrý.
- Vyvolaný osvícený negativ: I film do foťáku lze užít jako ještě bezpečnou variantu pro pozorování Slunce. Je třeba jej mít maximálně osvícený a následně vyvolaný (negativ bude černý). Přes film však musí být vidět při pohledu na žárovku jen její rozžhavené vlákno, nikoliv další struktura (přívodní drátky). I tento filtr tedy doporučujeme velmi okrajově. Barva Slunce ve filtru je většinou bělavá.
- Magnetický kotouč z diskety: Někde se uvádí jako bezpečný pro pozorování Slunce. Tento kotouč však neodfiltruje v potřebné míře veškeré nebezpečné infračervené záření, a proto jej není vhodné používat pro dlouhodobější pohled. Rozhodně jej však neužívejte jako filtr do dalekohledů! Dalekohled sbírá tím více světla, čím má větší průměr. Při pozorování okem vám putuje záření Slunce odfiltrované kotoučem zornicí o průměru 2-5 mm. U dalekohledu se vám do oka dostane mnohem více světla (a tím i toho nebezpečného) neboť jeho průměr je řádově desetkrát až stokrát větší.
Co rozhodně nepoužívejte!
- Sklíčka začazená sazemi: Tento „na koleně“ vyrobený filtr se hojně využíval při zatmění Slunce v roce 1999. S jeho nespolehlivosti (propouští očima neviditelnou, ale stále nebezpečnou část slunečního světla) člověk balancuje na hraně ohrožení zraku, a to hlavně při dlouhodobějším pohledu do Slunce.
- Sluneční brýle: Sluneční brýle nejsou na Slunce, jak by mohl jejich zavádějící název napovídat! Jejich úkolem je jen za slunečných dní (v létě, kdy je Slunce vysoko nad obzorem; v zimě, kdy se sluneční světlo odráží o sněhovou pokrývku) odfiltrovat přebytečné světlo, které vás oslňuje při pohledu do krajiny. Rozhodně však nepostačí ke sledování Slunce samotného. Navíc některé brýle, pokud nejsou značkové, mohou lživě informovat o pokrytí UV filtrem. A při pohledu do Slunce se vám pak do očí dostane mnohem více nebezpečného UV záření.
- Jakákoliv barevná fólie: Zcela nevhodné je užít jakoukoliv barevnou fólii (například z šanonu), byť je sebetemnější nebo máte více vrstev na sobě. Nemůžete vědět, jakou složku nebezpečného slunečního záření (a do jaké míry) fólie propouští a jakou ne.
Zajímavosti k zatmění Slunce 2. srpna 2027 aneb Věděli jste, že…?
- Toto zatmění bude jako úplné svým trváním nejdelší, jaké v tomto století lidé ještě spatří. V Egyptě (u města Luxor) trvat 6 minut a 23 sekund. Delší se odehraje až 3. června 2114 s délkou 6 minut a 32 sekund (v Saudské Arábii). Nejdelší možné, s trváním 7 minut a 29 sekund, se odehraje až 16. července 2186 (v Atlantském oceánu).
-

Rekonstruovaný snímek úplného zatmění Slunce 29. května 1919. Autoři: ESO/Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl/F. W. Dyson, A. S. Eddington, & C. Davidson, P. Horálek/Fyzikální ústav v Opavě, M. Druckmüller/Vysoké učení technické v Brně. Konkrétní zatmění se opakují s periodou, která je známa už přes 25 století a nazývá se saros. Trvá 18 let 10 (nebo 11 dní) a přibližně 8 hodin. Toto konkrétní zatmění má označení sluneční saros 136 a je velmi významné! Před 6 periodami saros, tedy 29. května 1919, se odehrálo zatmění této periody, které astronomům umožnilo potvrdit obecnou teorii relativity. Jiné zatmění této periody, 20. června 1955, bylo nejdelší v celém 20. století a v Indonésii dosáhlo délky 7 minut a 8 sekund. Hned další zatmění této periody, 30. června 1973, se proslavilo tím, že jej nad Afrikou pozorovali astronomové vedení Donaldem Liebenbergem na palubě speciálního letu Concordu, při kterém s rychlostí přes 2100 km/h (Mach 2) bylo možné totální zatmění pozorovat více než 74 minut! To je doposud rekordní čas strávený pozorováním úplného slunečního zatmění kýmkoliv na světě! Předposlední zatmění této periody, 22. července 2009, bylo zároveň se svou délkou 6 minut a 43 sekund nejdelším svého druhu v tomto století. Zajímavé bylo tím, že se odehrálo za hlubokého minima sluneční aktivity a pozorované bylo mimo jiné i týmem profesora Miloslava Druckmüllerem z Marshallových ostrovů, kde se v minulosti odehrávaly testy jaderných bomb.
- V Evropě nastalo poslední úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026. Jako úplné jej mohli lidé pozorovat v úzkém pásu jdoucím přes Grónsko, Island a Španělsko. Toto zatmění bude díky své pozorovatelnosti na jihu Španělska také pozorovatelné z Evropy, ovšem na dlouhá léta naposledy. Další výrazně zatmění Slunce v Evropě nastane až 13. července 2075, které bude i v Česku viditelné jako tzv. prstencové. Na blíže položené úplné zatmění Slunce ke střední Evropě si budou muset počkat až další generace do 3. září 2081.
- Každému zatmění Slunce předchází (nebo jej následuje) i zatmění Měsíce. Někdy mohou nastat hned dvě – dva týdny před slunečním zatměním a druhé dva týdny poté. Ani tento úkaz není výjimkou. O dva týdny dříve, 18. července 2027, tomuto zatmění předchází polostínové měsíční zatmění. Bude ale tak nevýrazné, že jej nikdo nespatří. A o necelé dva týdny později, 16. srpna 2027, se odehraje další polostínové měsíční zatmění, které ovšem rovněž kvůli jeho nevýraznosti prakticky nikdo nespatří.
- V Česku i Slovensku od roku 2021 pobíhá bohatá dekáda slunečních zatmění. V této dekádě uvidíme ještě 2 další částečná zatmění Slunce: 12. června 2029 a 1. června 2030. Podrobné informace o všech slunečních (i měsíčních) zatměních viditelných u nás i ve světě najdete v knize Tajemná zatmění.
-

Nespočet srpků částečného zatmění Slunce na chodníku ve stínu stromu. Foto: Janie Sigmon. K pozorování částečného zatmění Slunce nepotřebujete dalekohled – stačí jen strom. Vskutku – pokud se budete nacházet u bohatě rozkvetlého stromu s košatou korunou, bude v jeho stínu viditelné velké množství malých obrazů Slunce díky tzv. dírkovému jevu. Vlastně ani strom není potřeba, stačí nechat mírně pootevřenou zaťatou pěst a nechat proniknout sluneční světlo skrze ní do stínu pěsti na zem. Malý kotouček světla bude „ukousnutý“ stejně jako sluneční disk na obloze. Jevu se říká kamera obscura a jednoduše si můžete vyrobit i důmyslnější nástroj na pozorování zatmění na tomto principu.
- Při pozorování částečného zatmění Slunce občasná přítomnost oblaků nevadí, právě naopak! Pokud není vysloveně zataženo, ale před Sluncem přechází průhledná oblačnost, může fungovat jako přirozený filtr pro přímé pozorování úkazu. Navíc vypadá to velice pěkně na fotografiích.
Další informace a zajímavé odkazy
- Kniha Tajemná zatmění (2018, nakl. Albatros)
- Interaktivní mapa zatmění Slunce 2. srpna 2027
- ShadowAndSubstance – animace nejbližších zatmění po celém světě
- Eclipse.gsfc.NASA.gov – informace o zatměních na stránkách NASA
- SkyLive.com – Interaktivní stránka s informacemi o zatmění
- Eclipsophile.com – Podrobná meteorologická analýza pásu zatmění 2. srpna 2027
