Zatmění Slunce 12. srpna 2026

Po roce a půl se ve středu 12. srpna 2026 nad Českem a Slovenskem odehraje částečné zatmění Slunce. Jde o první úplné zatmění Slunce pozorovatelné i z Evropy od roku 1999, o nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do 2075 a také nejblíže položené úplné zatmění Slunce k Česku a Slovensku do roku 2081. Jako úplné bude pozorovatelné v úzkém pásu v Grónsku, na Islandu a zejména v snadno dostupném Španělsku. Jde tedy o mimořádně vzácnou astronomickou událost!

Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny maximální fáze částečného zatmění při západu Slunce. Krásnější a ve všech ohledech podmanivější úplné bude přitom toto zatmění pozorovatelné v úzkém pásu na území Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním také mnoho zájemců chystá vycestovat. Jako částečné jej rovněž uvidí lidé v severní polovině USA, na Aljašce a ve velké oblasti severní a západní Evropy. Na území Česka a Slovenska bude viditelné večer při západu Slunce. Při největším zákrytu bude Měsíc zakrývat více jak 86 procent slunečního disku (jih a západ Čech).

Celý úkaz ve střední Evropě potrvá necelou hodinu (na východě Slovenska výrazně méně) a pozorovat jej bude možné pouhýma očima (přes bezpečný filtr – viz níže). Zcela jistě budou probíhat četná pozorování i na českých a slovenských lidových hvězdárnách, na úkaz se ale můžete podívat i sami z pohodlí vašeho domova. Pochopitelně zkušenější pozorovatelé jej mohou zkusit zachytit i fotograficky nebo na video. Tímto úkazem pokračuje poměrně bohaté období na sluneční zatmění viditelná v Česku a na Slovensku v současné dekádě. Do roku 2030 se dočkáme ještě 3 dalších částečných zatmění, nejzajímavější bude už příští rok, 2. srpna 2027, které bude v Egyptě pozorovatelné jako druhé nejdelší úplné v tomto století.

Přejít na:

→ Co je to zatmění Slunce?
→ Průběh úkazu nad Českem a Slovenskem
→ Průběh zatmění ve Španělsku
→ Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce
→ Zajímavosti k zatmění Slunce 12. srpna 2026 aneb Věděli jste, že…?
→ Další informace a zajímavé odkazy

Co je to zatmění Slunce?

Zatmění Slunce nastane v okamžiku, kdy se mezi pozorovatele a Slunce promítne Měsíc v novu a oslnivý sluneční disk částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně odkloněné od roviny zemské dráhy (ta odchylka je asi 5°), častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novu dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a někteří lidé na Zemi tak mohou pozorovat kýžený úkaz.

Protože Měsíc obíhá po mírně protáhlé dráze, není vždy stejně daleko od Země. Zatmění Slunce tak nemusí být nutně jen úplné, nýbrž také pouhé prstencové (Měsíc leží dál, jeví se úhlově menší než Slunce a naši hvězdu nezakryje dokonale). V obou případech je ale úkaz pozorovatelný jen z úzkého pásu na Zemi, kam zrovna dopadá hrot měsíčního stínu. Tento pás má šířku maximálně několika stovek kilometrů.

Pokud se pozorovatel nachází mimo pás zatmění (anebo tento pás nedosáhne zemského povrchu), uvidí jen částečné zatmění. Tmavý měsíční disk zakryje jen část toho slunečního. Čím dále se pak pozorovatel nachází od pásu úplného či prstencového zatmění, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nepokrývá nikdy celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude.

V případě zatmění 12. srpna 2026 bude zatmění v úzkém pásu pozorovatelné jako úplné, oblast viditelnosti částečného zatmění pak zasahuje i do střední Evropy, tedy i do Česka a Slovenska (bližší informace níže). V Česku a na Slovensku bude toto zatmění tedy jen částečné.

Průběh úkazu nad Českem a Slovenskem

Úkaz začne nejdříve v Česku okolo 19:19 SELČ, kdy se z pravého spodního okraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu.  Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím méně ze zatmění také bude vidět. Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska 20:11 SELČ podle polohy pozorovatele, ne všude ale bude viditelné (na východě Česka a většině Slovenska proběhne největší zatmění už pod obzorem). Slunce bude při maximu zatmění zakryto Měsícem odspoda, takže bude připomínat úzké „býčí rohy“, které budou ohnuté směrem k obzoru. Právě okolo tohoto momentu bude také citelné největší šero v krajině a Slunce vzápětí zapadne. Bude zajímavé sledovat dvojí soumrak: V průběhu maxima úkazu nastane menší šero, po západu Slunce se opět obloha ještě trošku rozsvítí a teprve potom začne probíhat klasický soumrak.

Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných česko-slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 12. srpna 2026 z Česka a Slovenska.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SELČ.

Město	Začátek zatmění	Střed zatmění*	Západ Slunce	Maximální zatmění*
Cheb	19:19:43	20:12:44	20:35	86,8 %
Plzeň	19:20:09	20:12:44	20:30	86,8 %
Praha	19:19:23	20:11:50	20:27	86,2 %
České Budějovice	19:21:13	20:13:29	20:24	87,1 %
Pardubice	19:19:16	20:11:23	20:21	85,9 %
Hradec Králové	19:18:59	20:11:06	20:22	85,7 %
Brno	19:20:28	20:12:18	20:16	86,4 %
Bratislava	19:22:01	20:12:44	20:11	83,3 % (při západu)
Opava	19:19:00	20:10:41	20:13	85,5 %
Ostrava	19:19:07	20:10:42	20:11	86,0 % (při západu)
Banská Bystrica	19:20:37	20:11:53	20:04	67,1 % (při západu)
Poprad	19:19:50	20:10:56	20:01	69,0 % (při západu)
Košice	19:20:05	20:10:57	19:56	61,3 % (při západu)
Humenné	19:19:34	20:10:21	19:54	57,3 % (při západu)

* Na některých místech nastane maximální fáze zatmění už pod obzorem. Pro tato místa je tedy uvedeno maximální procento zatmění v době západu Slunce (v kolonce „Maximální zatmění“ je uvedeno „při západu“)

Interaktivně: Jaké bude počasí?
(originální stránka VentuSky.com)

Interaktivní mapa vývoje a předpovědi počasí (originální stránka VentuSky.com) vám umožní již několik dní před úkazem odhadnout, kde budou nejlepší pozorovací podmínky. Důležitý je jak vývoj oblačnosti, tak případné srážky (zda přecházející oblačnost bude i s deštěm). Pakliže bude na nebi zejména oblačnost vysoká, zatmění bude přes mraky pozorovatelné alespoň neostře (a mohou se objevit i fotogenické halové jevy). V průběhu úkazu pak pomůže pro ověření aktuální situace Satelit (pátá položka shora).

Průběh zatmění ve Španělsku

Jako úplné bude toto zatmění pozorovatelné nízko nad obzorem v Grónsku, na Islandu a ve Španělsku. Zejména do západoevropské země se za ním kvůli snadné dostupnosti vydá i velké množství turistů a vědců nejen z Evropy.

Úkaz bude ve Španělsku pozorovatelný ve večerních hodinách nízko nad západním obzorem před západem Slunce. Maximální délka úplného zatmění se na španělském území bude pohybovat okolo 1 minuty a 49 sekund. Stín Měsíce se nasune od severu, kde se zatmění bude dát pozorovat na velké ploše severního španělského pobřeží od Bilbao až po Corballo. Střední linie pásu zatmění, odkud bude jev trvat nejdéle, bude přecházet západně od města Oviedo. Dále se stín začne posouvat směrem jihovýchodně a nabídne zatmění obyvatelům měst León, Burgos, Soria, Zaragoza nebo Valencie. Samotný Madrid, hlavní město Španělska, bude menší severovýchodní polovinou ležet na okraji pásu úplného zatmění. Ve španělském vnitrozemí bude přitom úplné zatmění pozorovatelné ve výšce okolo 7° nad obzorem jen asi 45 minut před západem Slunce.

Na konci pásu úplného zatmění leží ve Středozemním moři tři oblíbené exotické ostrovní destinace: Minorka, Mallorca a Ibiza. Na všech ostrovech bude zatmění probíhat extrémně nízko nad obzorem jen přibližně čtvrt hodiny před západem Slunce. Nejdéle přitom potrvá na Mallorce, v centrální linii dosáhne délky 1 minuty a 36 sekund.

Z hlediska pozorovacích podmínek a klimatologické situace se jako nejlepší místa k pozorování úkazu jeví vnitrozemní oblasti Španělska jižně od centrální linie zatmění, tedy v obřím sušším pásu mezi Leónem a Valencií, severně a východně od Madridu. Klimatologická statistika provedená z dat získaných za posledních 20 let ukazuje až 70procentní šanci jasného počasí. Ve vnitrozemí je z hlediska pozorování největší obava především z prachu, jenž se může vyskytnout při větších požárech, které poslední roky v letních měsících Španělsko pravidelně sužují. Exotické ostrovy Ibiza, Mallorca a Minorka mají vyhlídky ještě lepší: až 80procentní šanci jasného počasí. Zde je ale potřeba brát velmi výrazně na zřetel výšku Slunce nad obzorem. Zatmění proběhne zhruba 2° nad horizontem a pokud se ve směru Slunce bude nacházet vzdálená kupovitá oblačnost – i když na zbytku oblohy bude zcela jasno – zatmění nebude pozorovatelné. Výhoda vnitrozemí je navíc v tom, že oblast, kde bude úkaz pozorovatelný, má hustou silniční síť a lze se tak lépe operativně přesouvat v případě nepřízně počasí před zatměním.

Co bude k vidění během úplného zatmění Slunce ve Španělsku? Díky malé výšce zatmění se měsíční stín bude promítat na pozorovatele velmi protáhlý a kolem zatmělého Slunce vytvoří kónus tmavomodré oblohy, v níž najdeme nejjasnější planety a hvězdy. Vysoko nad jihozápadem bude nepřehlédnutelná Venuše, nízko nad západo-jihozápadem potom slabší Jupiter. Velmi nizoučko nad obzorem – jihozápadně od Jupiteru – půjde fotograficky zaznamenat i Merkur. Z jasných hvězd se pak vysoko nad hlavou bude dát najít Arcturus ze souhvězdí Pastýře a Vega ze souhvězdí Lyry. Samotné zatmění by mohlo být vizuálně velmi podmanivé díky stále vysoké sluneční aktivitě. Sluneční koróna by měla být poměrně jasná a dosti členitá, nad povrchem zakrytého Slunce jistě budou k vidění jasnější „jazyky“ narůžovělých slunečních protuberancí. Nejkrásnějším momentem každopádně bude začátek a konec úkazu, kdy bude k vidění jev známý jako diamantový prsten, okamžik, kdy vedle měsíčního okraje prosvítají malá, ale výrazná část oslnivé sluneční fotosféry, zatímco zbytek měsíčního limbu obklopuje „prstýnek“ sluneční korony. Jistě bude zajímavé i sledovat, jak se chová během zatmění příroda. V případě pozorování v blízkosti většího množství lidí očekávejte velmi silné emoce, neboť úkaz je vizuálně nesmírně dynamický a jen těžko se na jeho proměny i krásu kdokoliv dokáže předem připravit.

Jak přesně bude probíhat úkaz na jakémkoliv místě na světě, můžete zjistit z interaktivní mapy Xaviera Jubiera. Kliknutím na libovolné místo (případně vaše pozorovací stanoviště) si zobrazíte tabulku průběhu úkazu. Časy jsou uvedeny v UT, ke středoevropskému letnímu je třeba přičíst +2 hodiny.

Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce

Při pozorování zatmění Slunce (ale i přechodů planet přes Slunce, slunečních skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce) je zapotřebí dodržovat bezpečností pravidla. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Už vůbec se na Slunce při zatmění (nebo jiném úkazu spojeném s přímým pozorováním Slunce) nedívejte přes okulár dalekohledem, který je zcela nechráněný speciálním filtrem. Při takovém pohledu si můžete doslova propálit sítnici (plocha uvnitř oka, na kterou dopadá světlo z vámi pozorovaného objektu a ze které pak vizuální informace putuje do vašeho mozku). Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru…). Přímé pozorování vyžaduje užití nějakého filtru. Níže uvádíme seznam možných a dostupných filtrů, které vám mohou nebezpečný sluneční svit ztlumit a umožnit tak vychutnat si onen skvostný nebeský úkaz.

Co doporučujeme?

• Speciální brýle nebo fólie firmy Baader Planetarium: Fólie vyrobená účelově pro potřeby pozorovatelů Slunce. Prodává se ve formátu A4 za cca 500 Kč/23 €. Je velmi tenká a ohebná, vhodná pro vlastní výrobu různě velikého či různě tvarovaného filtru na teleobjektiv, videokameru, binokulár i větší dalekohledy. S trochou talentu si můžete vyrobit i vlastní brýle, nebo si je rovnou zakoupit. Fólie se dá zakoupit u firmy SUPRA Praha (Česko) nebo eshop Astronyx (Slovensko). Součástí balení je také návod jak s fólií při výrobě vlastního filtru postupovat. Barva Slunce při užití filtru je stříbřitě bílá.

• Svářečský filtr stupně 14 a vyšší: Filtr obecně užívaný ke sváření kovových spojů bývá při užití vyššího stupně spolehlivý i při sledování Slunce. Z těchto sklíček se mimo jiné vyrábí speciální brýle k zakoupení na nejbližších hvězdárnách. Barva Slunce při pohledu přes filtr je zelená nebo oranžová.
• Jakékoliv brýle či filtry zakoupené na nejbližší hvězdárně: Pracovníci hvězdáren jsou si vědomi rizik spojených s pozorováním Slunce, takže vám nepochybně nabídnou (je-li to v sortimentu hvězdárny) bezpečné vybavení. Nejčastěji si můžete zakoupit brýle opatřené speciálními filtry (fólií nebo svářečským sklem) či sklíčka samotná (opět v drtivé většině právě ta svářecí). Obecně buďte raději nedůvěřiví k pouličním obchodníkům s brýlemi a pořiďte si je od odborníků.

Co lze ještě použít

• 

  Osvícený temný rentgenový snímek: Pokud máte možnost získat z nemocnice nebo máte schovaný rentgenový snímek části vašeho těla, jeho neozářená (temná) část je dostačující pro pozorování Slunce. Jde o ohybnou fólii, která se dá opět nastříhat dle vlastních potřeb (kruhový tvar pro objektiv dalekohledu atd.) Filtr se ovšem časem opotřebuje a škrábance na něm už propouští sluneční světlo více, což by mohlo vést k poškození zraku. Tento filtr tedy doporučujeme velmi okrajově. Barva Slunce ve filtru je příjemně žlutá. Oproti Baaderově folii však není obraz Slunce až tak dokonale ostrý.

• Vyvolaný osvícený negativ: I film do foťáku lze užít jako ještě bezpečnou variantu pro pozorování Slunce. Je třeba jej mít maximálně osvícený a následně vyvolaný (negativ bude černý). Přes film však musí být vidět při pohledu na žárovku jen její rozžhavené vlákno, nikoliv další struktura (přívodní drátky). I tento filtr tedy doporučujeme velmi okrajově. Barva Slunce ve filtru je většinou bělavá.
• Magnetický kotouč z diskety: Někde se uvádí jako bezpečný pro pozorování Slunce. Tento kotouč však neodfiltruje v potřebné míře veškeré nebezpečné infračervené záření, a proto jej není vhodné používat pro dlouhodobější pohled. Rozhodně jej však neužívejte jako filtr do dalekohledů! Dalekohled sbírá tím více světla, čím má větší průměr. Při pozorování okem vám putuje záření Slunce odfiltrované kotoučem zornicí o průměru 2-5 mm. U dalekohledu se vám do oka dostane mnohem více světla (a tím i toho nebezpečného) neboť jeho průměr je řádově desetkrát až stokrát větší.

Co rozhodně nepoužívejte!

• Sklíčka začazená sazemi: Tento „na koleně“ vyrobený filtr se hojně využíval při zatmění Slunce v roce 1999. S jeho nespolehlivosti (propouští očima neviditelnou, ale stále nebezpečnou část slunečního světla) člověk balancuje na hraně ohrožení zraku, a to hlavně při dlouhodobějším pohledu do Slunce.
• Sluneční brýle: Sluneční brýle nejsou na Slunce, jak by mohl jejich zavádějící název napovídat! Jejich úkolem je jen za slunečných dní (v létě, kdy je Slunce vysoko nad obzorem; v zimě, kdy se sluneční světlo odráží o sněhovou pokrývku) odfiltrovat přebytečné světlo, které vás oslňuje při pohledu do krajiny. Rozhodně však nepostačí ke sledování Slunce samotného. Navíc některé brýle, pokud nejsou značkové, mohou lživě informovat o pokrytí UV filtrem. A při pohledu do Slunce se vám pak do očí dostane mnohem více nebezpečného UV záření.
• Jakákoliv barevná fólie: Zcela nevhodné je užít jakoukoliv barevnou fólii (například z šanonu), byť je sebetemnější nebo máte více vrstev na sobě. Nemůžete vědět, jakou složku nebezpečného slunečního záření (a do jaké míry) fólie propouští a jakou ne.

Zajímavosti k zatmění Slunce 12. srpna 2026 aneb Věděli jste, že…?

• 

  V Evropě nastalo poslední úplné zatmění Slunce 11. srpna 1999. Jako úplné jej mohli lidé pozorovat v úzkém pásu jdoucím přes Velkou Británii, Francii, Belgii, Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Další výrazně zatmění Slunce v Evropě nastane až 13. července 2075, které bude i v Česku viditelné jako tzv. prstencové. Na blíže položené úplné zatmění Slunce ke střední Evropě si budou muset počkat až další generace do 3. září 2081.

• V noci po zatmění Slunce 12. srpna 2026 bude možné pozorovat další zajímavý nebeský úkaz: Meteorický roj Perseidy. Ten vrcholí právě v noci z 12. na 13. srpna a bude mít díky fázi Měsíce poblíž novu dokonalé pozorovací podmínky. Zejména v ranních hodinách 13. srpna, mezi půlnocí a 4. hodinou ranní, na obloze zazáří na 80 meteorů každou hodinu.
• Každému zatmění Slunce předchází (nebo jej následuje) i zatmění Měsíce. Někdy mohou nastat hned dvě – dva týdny před slunečním zatměním a druhé dva týdny poté. Ani tento úkaz není výjimkou. O dva týdny později, 28. srpna 2026, toto zatmění náspeduje částečné zatmění Měsíce. Z Česka i ze Slovenska uvidíme první polovinu tohoto měsíčního zatmění za rozbřesku nízko nad jihozápadním obzorem.
• V Česku i Slovensku od roku 2021 pobíhá bohatá dekáda slunečních zatmění. V této dekádě uvidíme ještě 3 další částečná zatmění Slunce: 2. srpna 2027, 12. června 2029 a 1. června 2030. Nejzajímavější z nich bude 2. srpna 2027, které jako úplné proběhne ve Španělsku a dále ve všech severských státech Afriky, kde jeho délka přesáhne 5 minut. Půjde o nejdelší zatmění Slunce, jaké v tomto století ještě uvidíme. Podrobné informace o všech slunečních (i měsíčních) zatměních viditelných u nás i ve světě najdete v knize Tajemná zatmění.
• K pozorování částečného zatmění Slunce nepotřebujete dalekohled – stačí jen strom. Vskutku – pokud se budete nacházet u bohatě rozkvetlého stromu s košatou korunou, bude v jeho stínu viditelné velké množství malých obrazů Slunce díky tzv. dírkovému jevu. Vlastně ani strom není potřeba, stačí nechat mírně pootevřenou zaťatou pěst a nechat proniknout sluneční světlo skrze ní do stínu pěsti na zem. Malý kotouček světla bude „ukousnutý“ stejně jako sluneční disk na obloze. Jevu se říká kamera obscura a jednoduše si můžete vyrobit i důmyslnější nástroj na pozorování zatmění na tomto principu.
• Při pozorování částečného zatmění Slunce občasná přítomnost oblaků nevadí, právě naopak! Pokud není vysloveně zataženo, ale před Sluncem přechází průhledná oblačnost, může fungovat jako přirozený filtr pro přímé pozorování úkazu. Navíc vypadá to velice pěkně na fotografiích.

Další informace a zajímavé odkazy

• Kniha Tajemná zatmění (2018, nakl. Albatros)
• Interaktivní mapa zatmění Slunce 12. srpna 2026
• ShadowAndSubstance – animace nejbližších zatmění po celém světě
• Eclipse.gsfc.NASA.gov – informace o zatměních na stránkách NASA
• SkyLive.com – Interaktivní stránka s informacemi o zatmění
• Eclipsophile.com – Podrobná meteorologická analýza pásu zatmění 12. srpna 2026