{"id":2094,"date":"2022-11-01T10:15:50","date_gmt":"2022-11-01T09:15:50","guid":{"rendered":"https:\/\/www.astro-novinky.eu\/?p=2094"},"modified":"2022-11-02T10:32:31","modified_gmt":"2022-11-02T09:32:31","slug":"slovensko-opet-v-nasa","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.astro-novinky.eu\/index.php\/2022\/11\/01\/slovensko-opet-v-nasa\/","title":{"rendered":"Slovensko op\u011bt v NASA"},"content":{"rendered":"
\"Sn\u00edmek<\/a>
Sn\u00edmek dne NASA \u201eSedm let Halleyova prachu\u201c z 28. \u0159\u00edjna 2022. Foto: Petr Hor\u00e1lek\/F\u00da v Opav\u011b.<\/figcaption><\/figure>\n

Na st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek v p\u00e1tek 28. \u0159\u00edjna 2022 publikovala americk\u00e1 agentura NASA sn\u00edmek dne s n\u00e1zvem \u201eSedm let Halleyova prachu\u201c (Seven years of Halley dust). Zachycuje maximum meteorick\u00e9ho roje Orionidy, kter\u00e9 se letos odehr\u00e1lo 21. \u0159\u00edjna za velmi p\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednek. Jev na sn\u00edmku ov\u0161em nepoch\u00e1z\u00ed jen z leto\u0161n\u00edho roku: Autor Petr Hor\u00e1lek jej postupn\u011b zaznamen\u00e1val sedm let, nebo\u0165 frekvence roje nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e1 a pro z\u00e1znam bylo t\u0159eba fotit v\u00edce let, aby bylo na sn\u00edmku meteor\u016f dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed a sn\u00edmek tak uk\u00e1zal na tzv. distribuci rojov\u00fdch meteor\u016f. Jde ji\u017e o 9 astrofotografii Fyzik\u00e1ln\u00edho \u00fastavu v Opav\u011b, kterou vybrala NASA jako Astronomick\u00fd sn\u00edmek dne.<\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u00ed popis od editora sn\u00edmku dne NASA zn\u00ed<\/strong>: Historicky prvn\u00ed zn\u00e1m\u00e1 periodick\u00e1 kometa Halley (1P\/Halley) se vrac\u00ed do vnit\u0159n\u00ed Slune\u010dn\u00ed soustavy p\u0159ibli\u017en\u011b ka\u017ed\u00fdch 75 let. Tato slavn\u00e1 kometa byla naposledy vid\u011bt pouh\u00fdm okem v roce 1986. Ov\u0161em dvakr\u00e1t do roka Zem\u011b prol\u00e9t\u00e1 prachov\u00fdmi troskami z Halleyovy komety a ty jsou vid\u011bt jako meteorick\u00e9 roje kv\u011btnov\u00e9 Eta Aquaridy a \u0159\u00edjnov\u00e9 Orionidy. Na tomto kompozitn\u00edm pohledu jsou Orionidy zachycen\u00e9 v letech 2015 a\u017e 2022, v\u010detn\u011b meteor\u016f z leto\u0161n\u00edho maxima roje 21. \u0159\u00edjna. Na panoramatick\u00e9 no\u010dn\u00ed obloze je celkem 47 jasn\u00fdch meteor\u016f. Na hv\u011bzdn\u00e9m pozad\u00ed pod\u00e9l Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1hy se zd\u00e1, \u017ee v\u0161echny Orionidy vyl\u00e9taj\u00ed z bodu severn\u011b od Betelgeuze ve zn\u00e1m\u00e9m souhv\u011bzd\u00ed lovce Oriona. V pop\u0159ed\u00ed jsou hory na v\u00fdchodn\u00edm Slovensku pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Pre\u0161ov.<\/p>\n

Sn\u00edmek vznikal na v\u00edce m\u00edstech v Evrop\u011b s ohledem na po\u010das\u00ed, <\/strong>pozad\u00ed sn\u00edmku pak ukazuje t\u0159etihorn\u00ed sopky (ji\u017e neaktivn\u00ed) v P\u0159e\u0161ovsk\u00e9m kraji na v\u00fdchod\u011b Slovenska (tento podkladov\u00fd z\u00e1b\u011br vznikl v \u0159\u00edjnu 2020). Autor meteory z roje Orionid \u201elovil\u201c od roku 2014, kdy prvn\u00ed z nich zaznamenal p\u0159i expedici Multimedi\u00e1ln\u00edch technik F\u00da v Opav\u011b na Kan\u00e1rsk\u00e9 ostrovy. Data ale nebyla dobr\u00e1, toho roku pozorov\u00e1n\u00ed komplikoval p\u00edsek ze Sahary, tzv. kalima<\/a>. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech v tom ale pokra\u010doval a roj zaznamen\u00e1val zejm\u00e9na na v\u00fdchod\u011b Slovenska, ale tak\u00e9 u Se\u010dsk\u00e9 p\u0159ehrady. Letos se posledn\u00ed meteory do mozaiky pokusil zaznamenat v noci z 20. na 21. \u0159\u00edjna na Oravsk\u00e9 Lesn\u00e9, celkov\u011b tak z\u00e1b\u011br obsahuje na 47 meteor\u016f z Halleyovy komety. Na sn\u00edmku je tak\u00e9 vid\u011bt poloha Marsu z leto\u0161n\u00edho roku, a to nad Orionem, z n\u011bho\u017e meteory zd\u00e1nliv\u011b vlivem perspektivy vyl\u00e9taj\u00ed. Mars je na sn\u00edmku nejjasn\u011bj\u00edm objektem, v lev\u00e9m horn\u00edm rohu lze tak\u00e9 naj\u00edt asterizmus \u201eVelk\u00fd v\u016fz\u201c a po d\u00e9lce Ml\u00e9\u010dn\u00e9 dr\u00e1hy n\u011bkolik emisn\u00edch (nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdch) mlhovin z\u00e1\u0159\u00edc\u00edho vod\u00edku. Jasn\u00e1 z\u00e1\u0159 nad sopkami poch\u00e1z\u00ed z ru\u0161iv\u00e9ho sv\u011bteln\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed<\/a> samotn\u00e9ho m\u011bsta Pre\u0161ov. Sn\u00edmek tak\u00e9 tvo\u0159\u00ed sou\u010d\u00e1st v\u00fdrazn\u011b v\u011bt\u0161\u00edho fotografick\u00e9ho projektu, kter\u00fd Petr Hor\u00e1lek na Fyzik\u00e1ln\u00edm \u00fastavu v Opav\u011b zpracov\u00e1val v posledn\u00edm roce z dat zaznamenan\u00fdch u\u017e od roku 2014, konkr\u00e9tn\u011b kolekci hlavn\u00edch meteorick\u00fdch roj\u016f roku<\/a>. Jde ji\u017e o 9. sn\u00edmek NASA Fyzik\u00e1ln\u00edho \u00fastavu v Opav\u011b.<\/p>\n

Astronomick\u00fd sn\u00edmek dne NASA<\/strong> (Astronomy Picture Of the Day, zkr\u00e1cen\u011b APOD<\/strong>) je presti\u017en\u00ed v\u00fdb\u011br nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed astronomick\u00e9 fotografie dne, kterou pro ka\u017ed\u00fd den pe\u010dliv\u011b vyb\u00edraj\u00ed a n\u00e1sledn\u011b dopl\u0148uj\u00ed osv\u011btn\u00fdm popisem edito\u0159i prof. Jerry Bonnell (z Michigansk\u00e9 technologick\u00e9 univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovn\u00edci NASA. Mottem APODu je \u201eObjevujte vesm\u00edr\u201c a od roku 1995, kdy byl v\u00fdb\u011br zah\u00e1jen, se stal jedn\u00edm z nejuzn\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch sv\u00e9ho typu po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Pr\u016fvodn\u00ed texty jsou p\u0159ekl\u00e1d\u00e1ny do 23 sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f v\u010detn\u011b \u010de\u0161tiny (o kterou se star\u00e1 od roku 1999 Josef Chlachula) a na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch je APOD sledov\u00e1n stamili\u00f3ny n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f denn\u011b.<\/p>\n

Odkazy na Astronomick\u00fd sn\u00edmek dne NASA 28. \u0159\u00edjna 2022:<\/h4>\n