{"id":2016,"date":"2022-09-12T06:00:13","date_gmt":"2022-09-12T04:00:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.astro-novinky.eu\/?p=2016"},"modified":"2022-09-12T15:31:26","modified_gmt":"2022-09-12T13:31:26","slug":"cesky-fotograf-daniel-scerba-uspel-v-nasa-se-snimkem-cervenych-skritku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.astro-novinky.eu\/index.php\/2022\/09\/12\/cesky-fotograf-daniel-scerba-uspel-v-nasa-se-snimkem-cervenych-skritku\/","title":{"rendered":"\u010cesk\u00fd fotograf Daniel \u0160\u010derba usp\u011bl v NASA se sn\u00edmkem nadobla\u010dn\u00fdch blesk\u016f"},"content":{"rendered":"
\"Bl\u00fdsk\u00e1n\u00ed<\/a>
Bl\u00fdsk\u00e1n\u00ed \u010derven\u00fdch sk\u0159\u00edtk\u016f nad \u010ceskou republikou. Foto: Daniel \u0160\u010derba.<\/figcaption><\/figure>\n

V pond\u011bl\u00ed12. z\u00e1\u0159\u00ed 2022 publikovala americk\u00e1 agentura NASA sn\u00edmek dne s n\u00e1zvem \u201eBl\u00fdsk\u00e1n\u00ed \u010derven\u00fdch sk\u0159\u00edtk\u016f nad \u010ceskou republikou\u201c (Red Sprite Lightning over the Czech Republic). Zachycuje prchav\u00fd moment v\u00fdskytu tzv. \u010derven\u00fdch sk\u0159\u00edtk\u016f, druhu nadobla\u010dn\u00e9ho blesku, kter\u00fd se ve velk\u00e9 \u010detnosti objevil nad bou\u0159\u00ed nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se nad severn\u00edmi \u010cechami 26. srpna 2022 ve 21:32 SEL\u010c. Sk\u0159\u00edtci d\u00edky sv\u00fdm velk\u00fdm rozm\u011br\u016fm a vysok\u00e9 poloze nad zem\u00ed byly zachyceny z asi 200km vzd\u00e1lenosti fotografem Danielem \u0160\u010derbou p\u0159i sn\u00edm\u00e1n\u00ed z Doln\u00edho \u00dadol\u00ed (Zlat\u00e9 Hory) v Jesen\u00edk\u00e1ch nedaleko vys\u00edla\u010de u Ond\u0159ejovic. Vz\u00e1cn\u00fd z\u00e1b\u011br je pouh\u00fdm 19. sn\u00edmkem za celou historii sn\u00edmku dne NASA (od roku 1995) zachycen\u00fd pr\u00e1v\u011b ze \u010ceska.<\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u00ed popis editora sn\u00edmku dne NASA zn\u00ed:<\/strong> Co jsou ta \u010derven\u00e1 vl\u00e1kna na obloze? Jsou to z\u0159\u00eddka vid\u011bn\u00e1 forma blesku potvrzen\u00e1 teprve asi p\u0159ed 35 lety: \u010derven\u00ed sk\u0159\u00edtci. V\u00fdzkum uk\u00e1zal, \u017ee po siln\u00e9m \u00faderu blesku z mraku na zem s pozitivn\u00edm n\u00e1bojem vznikaj\u00ed jako protip\u00f3l \u010derven\u00ed sk\u0159\u00edtci jako 100metrov\u00e9 koule ionizovan\u00e9ho vzduchu, kter\u00e9 „vyst\u0159el\u00ed“ z v\u00fd\u0161ky asi 80 km rychlost\u00ed 10 procent rychlosti sv\u011btla. Rychle je n\u00e1sleduje skupina vzh\u016fru stoupaj\u00edc\u00edch ionizovan\u00fdch kuli\u010dek. Sn\u00edmek byl po\u0159\u00edzen koncem minul\u00e9ho m\u011bs\u00edce z Jesen\u00edk\u016f na severn\u00ed Morav\u011b v \u010cesk\u00e9 republice. Vzd\u00e1lenost k \u010derven\u00fdch sk\u0159\u00edtk\u016f na sn\u00edmku je asi 200 kilometr\u016f. \u010cerven\u00fdm sk\u0159\u00edtk\u016fm trv\u00e1 jen zlomek sekundy, ne\u017e se objev\u00ed nad bou\u0159kov\u00fdm v\u00fdbojem a jsou nejl\u00e9pe vid\u011bt z velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti z boku nad silnou bou\u0159kou.<\/p>\n

Samotn\u00ed \u010derven\u00ed sk\u0159\u00edtci jsou velmi prchav\u00fdm jevem<\/strong>, jejich viditelnost trv\u00e1 jen asi 1\/100 sekundy. N\u00e1zev poch\u00e1z\u00ed z anglick\u00e9ho „red sprites“ (v p\u0159ekladu „\u010derven\u00fd sk\u0159\u00edtek“ nebo p\u0159\u00edhodn\u011bji „\u010derven\u00fd p\u0159\u00edzrak“) a jevy jsou to ve skute\u010dnosti rozm\u011brov\u011b opravdu velk\u00e9 \u2013 rozkl\u00e1daj\u00ed se ve v\u00fd\u0161ce mezi 50-95 kilometry nad zem\u00ed. Poprv\u00e9 o jejich existenci diskutoval u\u017e v roce 1925 Charles Wilson (1869-1959), skotsk\u00fd fyzik a nositel Nobelovy ceny. S\u00e1m dokonce tvrdil, \u017ee jev na vlastn\u00ed o\u010di o 31 let pozd\u011bji zpozoroval, ale proto\u017ee neexistovalo z\u00e1znamov\u00e9 m\u00e9dium, kter\u00e9 by jeho pozorov\u00e1n\u00ed potvrdilo, byl jev pova\u017eov\u00e1n za pouze teoretick\u00fd. Teprve a\u017e v roce 1989 v\u011bdci z Univerzity v Minnesot\u011b, veden\u00ed cen\u011bn\u00fdm profesorem Johnem R. Wincklerem (1916-2001), testovali 6. \u010dervna novou vysoko citlivou LLLTV kameru, prim\u00e1rn\u011b ur\u010denou na pozorov\u00e1n\u00ed slab\u00fdch struktur pol\u00e1rn\u00edch z\u00e1\u0159\u00ed a zcela n\u00e1hodou zachytili pr\u00e1v\u011b \u010derven\u00e9 sk\u0159\u00edtky. Od t\u00e9 doby se jejich v\u00fdzkumu v\u011bnuje cel\u00e1 \u0159ada odborn\u00edk\u016f i nad\u0161en\u00fdch pozorovatel\u016f. Bohu\u017eel d\u00edky rostouc\u00ed m\u00ed\u0159e \u0161kodliv\u00e9ho sv\u011bteln\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed<\/a> z m\u011bst je i jejich viditelnost a mo\u017enost zachycen\u00ed limitov\u00e1na, nebo\u0165 nejl\u00e9pe se daj\u00ed zachytit n\u00edzko nad obzorem v dob\u011b, kdy zdrojov\u00e1 bou\u0159ka je daleko od pozorovatele (a tedy zpravidla pod obzorem). Pr\u00e1v\u011b n\u00edzko nad obzorem se sv\u011bteln\u00e9 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed projevuje nejv\u00edce, a tak fotografov\u00e9 pro zachycen\u00ed prchav\u00fdch sk\u0159\u00edtk\u016f vyu\u017e\u00edvaj\u00ed lokalit daleko od m\u011bst s dokonal\u00fdm rozhledem. D\u016fle\u017eit\u00e1 je tak\u00e9 technika, je zapot\u0159eb\u00ed m\u00edt sv\u011bteln\u00fd objektiv, vysokocitlivou kameru a mo\u017enost sn\u00edmat vysokofrekven\u010dn\u011b v pr\u016fb\u011bhu i n\u011bkolika hodin prob\u00edhaj\u00edc\u00ed vzd\u00e1len\u00e9 bou\u0159kov\u00e9 aktivity.<\/p>\n

\"Poloha<\/a>
Poloha bou\u0159e a v\u00fdskytu \u010derven\u00fdch sk\u0159\u00edtk\u016f 26. srpna (vlevo) a poloha fotografa Daniela \u0160\u010derby (vpravo). Vzd\u00e1lenost mezi nadobla\u010dn\u00fdmi blesky a fotografem byla n\u011bco p\u0159es 200 kilometr\u016f. Zdroj: Mapy.cz.<\/figcaption><\/figure>\n

S\u00e1m autor k po\u0159\u00edzen\u00ed fotografie dod\u00e1v\u00e1: <\/strong>„\u00dasp\u011b\u0161n\u00fd z\u00e1b\u011br sk\u0159\u00edtk\u016f vznikl p\u0159i sekven\u010dn\u00edm sn\u00edm\u00e1n\u00ed 26. srpna 2022 v \u010dasov\u00e9m rozmez\u00ed 20:45 do 22:30 SEL\u010c. Fotil jsem celkem na 3 fo\u0165\u00e1ky, tak\u017ee se za tu dobu nasn\u00edmalo okolo 4500 fotek a krom\u011b tohoto z\u00e1b\u011bru se mi poda\u0159ilo zaznamenat \u010derven\u00e9 sk\u0159\u00edtky je\u0161t\u011b na dal\u0161\u00edch 14 sn\u00edmc\u00edch. Pou\u017eil jsem speci\u00e1ln\u011b upraven\u00fd a kv\u016fli redukci \u0161umu chlazen\u00fd fotoapar\u00e1t Sony A7S, objektiv Sony 135GM a sn\u00edmal jsem na ISO 2500, clonu f\/2 na co nejkrat\u0161\u00ed expozice, aby se nenav\u00fd\u0161il jas v pozad\u00ed. Ty trvaly 3,2 sekundy. Sn\u00edmek je barevn\u011b kalibrov\u00e1n, aby odpov\u00eddal fyzik\u00e1ln\u011b korektn\u00edm barv\u00e1m jevu<\/em>.“<\/p>\n

Sn\u00edm\u00e1n\u00ed \u010derven\u00fdch sk\u0159\u00edtk\u016f s trochou nads\u00e1zky p\u0159ipom\u00edn\u00e1 „hru na slepou b\u00e1bu“.<\/strong> Fotograf nev\u00ed dop\u0159edu, kde na obloze se jev objev\u00ed, a tak mus\u00ed odhadovat sm\u011br i v\u00fd\u0161ku nad obzorem. Jedin\u00e9, co je zn\u00e1mo, je vzd\u00e1lenost a sm\u011br bou\u0159e, kterou lze odhadnout z radarov\u00fdch \u010di jin\u00fdch dostupn\u00fdch meteorologick\u00fdch dat. „K p\u0159esn\u00e9mu ur\u010den\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ky \u00fakazu pou\u017e\u00edv\u00e1m tabulku, co jsem si kdysi vypracoval, a k zam\u011b\u0159en\u00ed pot\u0159ebn\u00e9ho \u00fahlu objektivu pou\u017e\u00edv\u00e1m digit\u00e1ln\u00ed n\u00e1klonom\u011br, k ur\u010den\u00ed sm\u011bru online mapy nebo kompas. Proto\u017ee bou\u0159e se pochopiteln\u011b pohybuje, mus\u00edm objektiv postupn\u011b tak\u00e9 posouvat, a to jen s hrub\u00fdm odhadem, kdy si t\u0159eba po 10 minut\u00e1ch zkontroluji nafocen\u00e9 sn\u00edmky, a pokud na nich je sk\u0159\u00edtek na okraji z\u00e1b\u011bru, tak si jen dolad\u00edm pozici objektivu, p\u0159\u00edpadn\u011b nastaven\u00ed expozice, a fot\u00edm d\u00e1le. Takto proces opakuji, dokud se nezat\u00e1hne nebo bou\u0159kov\u00e1 aktivita nepolev\u00ed<\/em>,“ dopl\u0148uje operativn\u00ed focen\u00ed prchav\u00e9ho jevu \u0160\u010derba, kter\u00fd pat\u0159\u00ed v \u010cesku k nejproduktivn\u011bj\u0161\u00edm fotograf\u016fm tohoto jevu.<\/p>\n

Astronomick\u00fd sn\u00edmek dne NASA<\/strong> (Astronomy Picture Of the Day, zkr\u00e1cen\u011b APOD<\/strong>) je presti\u017en\u00ed v\u00fdb\u011br nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed astronomick\u00e9 fotografie dne, kterou pro ka\u017ed\u00fd den pe\u010dliv\u011b vyb\u00edraj\u00ed a n\u00e1sledn\u011b dopl\u0148uj\u00ed osv\u011btn\u00fdm popisem edito\u0159i prof. Jerry Bonnell (z Michigansk\u00e9 technologick\u00e9 univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovn\u00edci NASA. Mottem APODu je \u201eObjevujte vesm\u00edr\u201c a od roku 1995, kdy byl v\u00fdb\u011br zah\u00e1jen, se stal jedn\u00edm z nejuzn\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch sv\u00e9ho typu po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Pr\u016fvodn\u00ed texty jsou p\u0159ekl\u00e1d\u00e1ny do 23 sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f v\u010detn\u011b \u010de\u0161tiny (o kterou se star\u00e1 od roku 1999 Josef Chlachula) a na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch je APOD sledov\u00e1n stamili\u00f3ny n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f denn\u011b. Daniel \u0160\u010derba je nov\u00fdm \u010desk\u00fdm fotografem, kter\u00fd tohoto ocen\u011bn\u00ed dos\u00e1hl. V minulosti takto usp\u011bli nap\u0159\u00edklad prof. Miloslav Druckm\u00fcller z Vysok\u00e9ho u\u010den\u00ed technick\u00e9ho v Brn\u011b nebo Dr. Pavel Spurn\u00fd z Astronomick\u00e9ho \u00fastavu akademie v\u011bd \u010cR. Celkov\u00fd p\u0159ehled \u010desk\u00fdch a slovensk\u00fdch sn\u00edmk\u016f dne NASA najdete na str\u00e1nce \u010cesk\u00e9 astronomick\u00e9 spole\u010dnosti<\/a>.<\/p>\n

Odkazy na Astronomick\u00fd sn\u00edmek dne NASA 12. z\u00e1\u0159\u00ed 2022:<\/h4>\n